Barokní knihovna Klementinum

Barokní knihovna se nachází v budově Klementina. Knihovní sál s velikými historicky cennými glóby a s překrásnou freskovou výzdobou Jana Hiebla na téma věda a umění byl dokončen v roce 1727. Stále otevřený knihovní fond čítá přes 27 000 svazků převážně cizojazyčné teologické literatury.

Jezuité, pozvaní do českých zemí za účelem šíření katolické víry, začali s výstavbou Klementina jako centrálního vzdělávacího projektu v roce 1556. Výstavba celého komplexu trvala více než 170 let. Od počátku své existence budovala jezuitská kolej také svou knihovnu. V roce 1622 pod správu Klementina připadla Univerzita Karlova a s ní i její knihovní sbírka. Rostoucí knihovní fond našel o 100 let později vznešené místo v bohatě zdobených prostorech, které byly dokončeny v roce 1727 pravděpodobně podle plánů významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dietzenhofera. Jedná se o jeden z nejstarších sálových galeriových systémů v Čechách, který se dodnes uchoval v původní podobě, a představuje typickou ukázku dobového uspořádání barokní knihovny. Sál je 41 m dlouhý a 12 m široký, vyzdobený freskami Jana Hiebla na téma vědy a umění, po stranách jsou medailony významných jezuitů a v čele knihovny obraz Josefa II. Iluzívní malba kopule symbolizuje Chrám moudrosti. Sál je unikátní svou původní podobou, nebyl v historii nijak poničen, upraven či přestavěn.

Knihy jsou uloženy v dubových regálech; v přízemí se nacházejí především cizojazyčná teologická díla, na galerii pak spisy obecně vědecké. Vyskytují se zde ale i knihy věnované filozofii, rétorice, lingvistice a přírodním vědám.

Po zrušení řádu roku 1773 museli jezuité Klementinum opustit, univerzita a knihovna však v koleji nadále zůstala. O 4 roky později ve snaze uchovat cenné klementinské sbírky navrhl František Josef Kinský Marii Terezii svézt jezuitské knihovny z Čech a spojit je s univerzitními sbírkami v Klementinu. S přičleněnou Kinského osobní knihovnou vznikla veřejná c. k. Universitní bibliotéka pod státní správou.

V roce 1781 založil Karel Rafael Ungar Národní knihovnu (Bibliotheca nationalis) a uložené bohemice, tedy knihám jazykově, původem nebo obsahově českým, vyhradil čestné místo v čele barokní knihovny. Jako první v habsburské monarchii získala klementinská univerzitní knihovna právo na bezplatný povinný výtisk od pražských tiskařů a nakladatelů.