Blanenský tunel č. 8

Blanenský tunel č. 8/1, zvaný též Novohradský, se nachází v katastrálním území obce Olomučany, pod masivem Starého hradu s přírodní rezervací U Nového hradu, na jehož vrcholové partii se nalézá Starý a Nový hrad. Před třebovským portálem je postaven nadjezd se silnicí II/379 a dále železniční most přes Svitavu. Je nejdelší z původních Blanenských tunelů, dosahuje délky 493,56 m.

Stavba tunelu byla zahájena v listopadu 1843 a uvedena do provozu 1. 1. 1849. Tento tunel byl ze skupiny 10 tunelů na úseku Brno–Blansko nejnáročnější a nejdelší stavbou realizovanou pravděpodobně italskou firmou Tallachini a financovanou brněnskými železářskými magnáty bratry Kleinovými. Na stavbě tunelů se podíleli italští, balkánští i čeští dělníci pod vedením vrchního architekta Antona Junglinga a mistrů Antona Kunerta a Theodora Dietricha.

Protože by rozšíření tunelu za provozu bylo vzhledem k jeho délce mimořádně náročně, byl zachován v původní podobě a na začátku 90. let 20. století rekonstruován na jednokolejný s traťovou kolejí v ose tunelu. Východně od něj byl vyražen nový tunel č. 8/2. Díky tomu má jako jediný zachované původní kamenné portály z poloviny 19. století.

Blanenský tunel č. 8/2 je nejnovější z Blanenských tunelů, postaven byl Vojenskými stavbami Praha na začátku 90. let 20. století, neboť přestavba a rozšíření sousedního tunelu č. 8/1 by byla velice náročná.  Je nejdelší z Blanenských tunelů, má délku 556,71 m. Jako jediný z tunelů v údolí Svitavy je stavebně jednokolejný, má průměr 7,8 m. V roce 1988 byla v jeho trase vyražena průzkumná štola, ražba samotného tunelu prstencovou metodou začala v únoru 1990, zprovozněn byl 19. listopadu 1992.