Břehyňská průrva

Břehyňská průrva (německy Heidemühler Schlucken nebo též Heideteich-Schlucken) je umělý kanál, vytesaný v pískovcové skále, kterým byla přiváděna voda z Břehyňského rybníka do náhonu Břehyňského mlýna. Mlýnský náhon s hrází, který se nachází v Břehyni, části města Doksy v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, je chráněný jako kulturní památka České republiky.

Tato historická technická a kulturní památka je zároveň součástí cenné přírodní lokality, národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala, a současně i severní části Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj a Evropsky významné lokality Jestřebsko - Dokesko.

Břehyňská průrva leží asi 1,7 km vzdušnou čarou od nejvýchodnějšího výběžku Máchova jezera (součást národní přírodní památky Swamp) a přibližně stejná vzdálenost ji děli od severovýchodního okraje zástavby města Doks. Kanál, vytesaný ve skále, se nachází v jižní části hráze Břehyňského rybnika, kterou zde tvoří žíla magmatické horniny, konkrétně sodalitický trachyt. Severní část hráze byla uměle dosypána. Koruna 140 m dlouhé hráze rybníka je zhruba pět metrů široká a lemují jí mohutné duby a kaštany.

Průrva, dlouhá zhruba 30 m, 4 m široká a hluboká 5 m, v nejhlubší části až 8 m, prochází piskovcovým masívem, který je místy protkaný žílou tefrofonolitu. Ve spodní části kanálu jsou kolmé skalní stěny pečlivě přisekány a odraženy mělkou skalní lavicí. S hrází svírá kanál ostrý úhel, napřed směřuje vlevo a asi v polovině své délky se obrací doprava. Průrva je v místech, kde nad ní prochází silnice č. II/270, ukončena skalní stěnou. Na konci se voda z průrvy dělila do dvou náhonů pro mlýn a pilu, respektive pro kartounku, přičemž po jižním, mlýnském náhonu, zůstaly jen určité stopy v terénu. Stavidla u výpustě z rybníka, která byla původně dřevěná, byla v roce 1964 nahrazená železobetonovou konstrukcí. Pod stavidly poblíž výpustě je na skále zřetelně vytesaný nápis „Werner“.