Bretschneiderovo ucho

Bretschneiderovo ucho je součástí Národního památníku odposlechu. Památník tvoří trojice reliéfů vytesaných do skal zatopených lomů u Lipnice nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Bretschneiderovo ucho bylo z reliéfů odhaleno jako první, stalo se tak dne 23. 6. 2005 v zatopeném lomu č. 1 (Jednička). Ucho je pojmenováno podle civilního strážníka Bretschneidera rakouské státní policie, který v první kapitole světoznámého románu zatýká Švejka i hostinského Palivce U Kalicha. Tento tři metry vysoký ušní boltec, vytesala skupina kameníků pod vedením Radomíra Dvořáka z Havlíčkova Brodu. Reliéf má symbolizovat špiclování, jednu z vlastností, která provází Čechy dějinami.

Podle anatomické kresby z knihy prof. MUDr. Josefa Zrzavého "Anatomie pro výtvarníky" bylo ucho vymodelováno z hlíny v měřítku 1:6 a odlito do sádry. Z tohoto realizačního modelu bylo měřením a násobením rozměrů pomocí čtvercových mřížek z drátů napnutých na dřevěné rámy přeneseno do skály. Sádrový model přežil a je vystaven v předsíni Hostince U České koruny na lipnickém rynku, kde vytrvale odposlouchává hovory hostů, po půlnoci již nesrozumitelné, neboť jsou vedeny výhradně švédsky (viz citát ze Švejka na kamenné knížce sochy Čtenářky (Jarmilky Haškové) sedící na literách díla Nomen Omen u vjezdu do lomu Kopaniny (Březek). Z anatomie také vychází ergonomické sedátko (i s opěrkami pro lokty) vytesané mladšími členy týmu do šikmé skály na hraně plošiny pod uchem. Inspirací jim bylo vypravování o anatomickém Braunově sezení v Betlému u Kuksu.

Žulová šipka nasměrovaná k uchu na protilehlém břehu je stručnou popiskou, jejíž realizaci se věnoval jeden z členů týmu po návratu od moře na poslední chvíli „za trest". Poněkud to nestihnul a Radomír Dvořák to bohužel neuhlídal, takže písmo je obtížně čitelné. V roce 2020 se na tomto místě natáčela pohádka Princezna zakletá v čase.