Bývalá podzemní továrna Rabštejn - expozice

Bývalá podzemní továrna Rabštejn je soustava podzemních prostor vyhloubených v pískovcových skalách v okolí obce Janská u České Kamenice. Název Rabštejn vznikl z podoby skalního útvaru připomínající havrana (německy Rabe).

V polovině 19. století se začaly stavět zdejší přádelny bavlny a skála byla využita na stavební materiál. V roce 1860 českokamenický podnikatel Franz Preidl postavil v Rabštejnském údolí první přádelnu bavlny, v roce 1864 druhou a v roce 1867 třetí. Zdejší technologie zpracovávání bavlny byla v té době na vysoké úrovni a rabštejnské přádelny přijížděli obdivovat odborníci až z Vídně.

Rabštejnská produkce bavlny se vyvážela mimo jiné až do Indie, Argentiny a Egypta. Za své zásluhy o rozvoj průmyslu byl Franz Preidl povýšen roku 1887 císařem Franzem Josefem do šlechtického stavu. Největšího rozmachu dosáhly textilky kolem 1910. V tom čase zde vyrábělo přízi 68 710 vřeten a bylo zde zaměstnáno cca 1000 zaměstnanců. Po první světové válce výroba začala pozvolna upadat a na konci 30. let min. století zanikla.

Koncem roku 1942 využila německá zbrojařská firma „Weser“ - Flugzeugbau G.m.b.H. Bremen (WFG) továren skrytých v Rabštejnském údolí a přestěhovala sem zbrojní výrobu součástí pro letadla Junkers a vrtulníků FA-223. Postupně zde bylo postaveno 11 montážních hal a pracovalo zde 6000 lidí z 18 národností světa. Pro tyto totálně nasazené dělníky bylo zřízeno v okolí 34 pracovních táborů a 2 tábory zajatecké pro ruské a anglické zajaté piloty.

Koncem srpna 1944 byl v Rabštejně zřízen koncentrační tábor – pobočka tábora Flossenbürg, jehož vězni byli určeni k ražbě podzemních štol. Mezi vězni byli političtí oponenti nacistického režimu, homosexuálové a váleční zajatci. Za 8 měsíců vězni vyrubali 17 500 metrů čtverečních plochy a chodby v délce cca 4,5 km. Během existence tábora zahynulo asi 100 vězňů. Asi 600 vězňů bylo 5. května 1945 vyhnáno na pochod smrti směrem na Děčín. Po osvobození zde byl zřízen internační tábor pro Němce, neblaze proslulý krutým zacházením s internovanými.

Po válce objekt převzala ČSA, ten sloužil jako podzemní sklad ženijního materiálu. Do části Werk H byly namontovány nádrže a objekt sloužil jako sklad strategických zásob pohonných hmot. Skladovací prostory PHM po roce 1968 využívala sovětská armáda. V 90. letech byl objekt armádou opuštěn.

V roce 2002 vzniklo občanské sdružení Rabštejn (dnes zapsaný spolek), které zajišťuje prohlídky pro veřejnost.

Návštěvu tohoto místa doporučuji spojit s prohlídkou Bývalá podzemní továrna Rabštejn - sklady PHM.