Bývalá továrna Oskara Schindlera

Průmyslový areál v Brněnci (německy Brünnlitz) byl původně sídlem Löw-Beerovy textilní továrny. Firma byla založena Aronem a Jakubem Löw-Beerovými v prvním desetiletí 19. století, původně se zabývala ruční výrobou vlněných přízí. V roce 1855 synové zakladatelů v čele s Izákem Löw-Beerem nově zakoupenou papírnu přestavěli na přádelnu mykané příze.

V roce 1938 byl Brněnec oproti očekávání Löw-Beerů připojen k Německé říši, majitelé uprchli do zahraničí. V roce 1940 byla zřízena v.o.s. Elisenthaler Tuch – und Hutfabriken Brüder Hoffmann, která pokračovala ve výrobě firmy A. a J. Löw-Beera. Část továrního objektu byla pronajata zbrojařským podnikům – Sudetia, Schindler a MEWA Metallwaren G.m.b.H.

Právě sem v roce 1944 přesunul Oskar Schindler výrobu z Krakova včetně necelé tisícovky svých dělníků z krakovského ghetta, které tím zachránil před transportem smrti do Osvětimi. Vznikla tak pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen, jehož součástí byly čtyři dosud existující budovy. Tábor byl obehnán dalším pásmem plotů, připojil se k němu ještě pozemek za řekou, kde byl nejprve lazaret, poté ubytovna dozorců. Zde se „Schindlerovi Židé“ spolu s totálně nasazenými Poláky až do 2. května 1945 podíleli na výrobě protiletadlové munice (muniční továrna byla v asi 20 km vzdálené Poličce).

Tábor v Brněnci byl definitivně rozpuštěn 25. května 1945 repatriační komisí. Po osvobození byla ve firmě A. a J. Löw-Beer zavedena národní správa, v roce 1948 byla továrna hned v první vlně znárodněna. V roce 1991 vznikla akciová společnost VITKA Brněnec a.s., která šla v roce 2004 do konkurzu a textilní výroba byla ukončena.

Dnes je areál ve zchátralém stavu a patří původním majitelům z rodu Löw-Beerů. Ti chtějí místo rekonstruovat a vybudovat zde památník.

Příběh Oskara Schindlera byl předlohou spisovateli Thomasovi Keneallymu pro sepsání románu Schindlerova Archa (později přejmenován na Schindlerův seznam). Podle knihy natočil roku 1993 Steven Spielberg stejnojmenný film.