Bývalý železniční tunel Slavíč

Slavíčský tunel nebo také Ferdinandův tunel je technická památka, která se nachází v obci Slavíč. Jedná se o opuštěný železniční tunel, který je 258,9 metrů dlouhý a 6 metrů vysoký.

Slavíčský tunel byl součástí Severní dráhy císaře Ferdinanda (dnes trať Přerov – Bohumín). Řízením stavby tunelu byl pověřen vrchní inženýr Karel Hummel. Ten je autorem úpravy projektu, jež spočívala ve změně vedení trati obcí Slavíč tunelem, namísto původně plánovaným otevřeným zářezem. Tuto úpravu projektu si vyžádalo především nestabilní geologické podloží, jež by trať v otevřeném zářezu ohrožovalo sesuvy půdy. Úředním rozhodnutím byl dne 8. srpna 1845 dán souhlas ke stavbě slavíčského tunelu, která byla vzápětí zahájena. Na stavbě tunelu se podílelo 2.500 dělníků – jednak z blízkého okolí, jednak z oblasti Jeseníků a Slezska.

Tunel byl dán do provozu v roce 1847 a fungoval obousměrně až do roku 1873. V tomto roce byla postavena druhá kolej na jih od obce, po této koleji se jezdilo do Bohumína. Do Rakouska se jezdilo stále tunelem. Tunel chátral a společnost nechtěla do tunelu příliš investovat. Železniční provoz v tunelu byl ukončen 30. května 1895.

Objekt s přilehlými pozemky se stal majetkem obce Slavíč, která je dnes místní částí města Hranice. Později byl tunel využíván např. jako muniční sklad nebo sklad místního zemědělského družstva.

Dnes je tunel udržovanou technickou památkou s obnovenými vstupními portály, běžně přístupnou veřejnosti. V hlavní turistické sezóně bývá o víkendech večer nasvícená tak, aby lidé mohli obdivovat stavební um našich předků.