Důlní expozice Chrustenická šachta

Důlní expozice Chrustenická šachta je veřejně přístupná expozice železnorudného dolu. Nachází se v obci Chrustenice v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Důl byl v provozu od roku 1861 do roku 1965. Hlavními těženými minerály byly siderit a chamosit, méně hematit a magnetit. Železná ruda zde obsahovala až 40 % železa.

Ve své době patřil chrustenický železnorudný důl k největším a nejvýznamnější dolům v oblasti Barrandienu. Důl měl celkem 84 podzemních pater, která dosahovala až do hloubky 426 m, což je 120 m pod hladinou moře.

První zmínky o zpracování železné rudy na tomto území pochází ze 4. století před naším letopočtem, kdy zde žil keltský kmen zvaný Bójové. Z této doby pocházejí nálezy tavicích pecí a železných výrobků v okolí Loděnic a Krušné hory. První historická zpráva o dobývání a zpracování železa v pánvi českého ordoviku pochází z 8. století našeho letopočtu.

K největšímu rozmachu v těžbě a zpracování železné rudy dochází ve druhé polovině 19. století, kdy začíná vznikat i důl v Chrustenicích. Konkrétně roku 1861, kdy kladenští železářští podnikatelé, zastoupení Janem Váňou (nálezcem kladenského uhelného ložiska) získali povolení pro průzkum železnorudného ložiska. Roku 1863 byla kladenským podnikatelům propůjčena dvě dolová pole. Těžba je započata roku 1905. Dobývalo se povrchově na úbočí vrchu Blejskava, severovýchodně od dnešních Chrustenických strojíren.

1. 7. 1907 byly zahájeny otvírkové práce na ložisku čistěním starých štol, zvláště štoly číslo tři (dnes vstup do prohlídkového okruhu), a kopáním sledných rýh. Štola na 8. patře byla připravena pro budoucí těžbu a byla vyražena vyšší patra. Na těchto pracích bylo zaměstnáno 28 dělníků. Byla taktéž zahájena výstavba provozních budov. 16. 2. 1908 byla zahájena hlubinná těžba a byly postaveny pražící pece.

4. 1. 1909 byl zahájen provoz visuté lanové dráhy od dolu k nádraží Loděnice, kde byla vybudována skládací stanice. 15. dubna téhož roku byla hloubena z 8. patra v podloží ložiska úklonná těžní jáma až na úroveň 32. patra. Jáma měla úklon 45° a říká se jí „stará šachta“ nebo také „1. úklonná jáma“. 4. ledna byla nahrazena ruční doprava vytěženého materiálu od I. úklonné jámy koňmi. Roku 1912 dosáhl konečný počet pražících pecí čísla 34. V roce 1921 bylo zahájeno ražení nové těžní jámy, tzv. „I. vlečná jáma“. Její úklon činil 14°, byla dlouhá 974 m a vedla na 48. patro.

Roku 1928 byla vybudována tzv. „nová štola“, která nahradila „starou štolu“ z roku 1908, jako hlavní vstupní chodba do dolu (dnes východ z prohlídkového okruhu). I. vlečná jáma byla plně zprovozněna, „stará šachta“ byla odstavena. II. vlečná jáma ze 48. patra na 72. patro se začala hloubit roku 1931. II. Vlečná jáma byla uvedena do provozu v roce 1937, dosáhlo se 80. patra dolu, tedy nejhlubšího patra.

Těžba dosahovala maxima mezi léty 1924 a 1940 a byla ukončena 23. 6. 1965 v 11 hodin. Z Chrustenického ložiska bylo podle odhadu vytěženo asi 7 771 709 t.

Dnes je veřejnosti přístupná jen velmi malá část dolu – úvodní štola, strojovna první vlečné jámy a 8. patro. Většinu důlních chodeb totiž zaplavila voda poté, co bylo na povrchu postaveno těleso dálnice D5 z Prahy do Plzně.

V několika stovkách metrů zpřístupněných chodeb je shromážděna řada exponátů. Je možné zhlédnout stáj pro důlní koně, odpočívárnu, prostory strojovny se šikmou těžní jámou, sklad střeliva aj. Velkou atrakcí je jízda důlním vlakem ve speciálních vozících, kterým se říká Pullman, ve kterých se kdysi přepravovali i samotní horníci.

Zaplavený důl používají potápěči k výcviku v hloubkovém potápění. Prostory dolu jsou využívány také k natáčení. Chrustenický důl můžete vidět např ve filmech Bumerang či Čertí brko, v seriálu Zdivočelá země nebo i v klipu Diamonds From Sierra Leone od zpěváka Kanye Westa.