Horní hrad (Hauenštejn)

Horní hrad (Hauenštejn) je hrad přestavěný na zámek v osadě Horní Hrad nedaleko Stráže nad Ohří v Krušných horách v okrese Karlovy Vary. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.

První zmínky o hradu Hauenštejn nalezneme už ve 13. století. Tehdy ještě nikoliv jako výstavní aristokratické sídlo, ale jako strážní hrad tyčící se v zalesněném údolí na čedičovém masivu obehnán dvěma bystřinami. Vybudován byl spolu s ostatními krušnohorskými tvrzemi a hrady Loktem, Červeným Hrádkem, Hasištejnem a dalšími jakožto strategický opěrný bod knížecí a státní moci. Toto hradní pohraniční pásmo na pomezí Kadaňska a Loketska střežilo důležité obchodní stezky a vstup do země. Jako první známý držitel hradu je uváděn roku 1320 loketský purkrabí Mikuláš Winkler, který však hrad záhy přenechal doksanskému klášteru, jemuž v okolí patřilo několik vesnic. Ani ve vlastnictví kláštera hrad nezůstal na dlouho. Dne 23. 1. 1336 přechází spolu s poplužním dvorem ve Velichově do držení Jana Lucemburského. Po něm Karel IV. v roce 1357 výměnou majetků s postoloprtským klášterem rozšířil hornohradský statek o nedaleké vesnice Boč, Hrachová, Vykmanov, Srní, Ondřejov, Osvinov, Smilov, Hrznín a část Stráže. Ještě v témže roce přešel hrad do držení majitele, jehož jméno nám však není známo. Následně se hrad velmi často ocital v držení různých krátkodobých majitelů.

Teprve v 16. století se dostal do rukou mocného rodu Šliků. Ti ho po požáru (kolem roku 1600) nechali nákladně přestavět z původní gotické do nové renesanční podoby. Podle dochovaných zpráv z té doby byl na zámku vybudován i pivovar. V této době je také rozšířen zámecký sad, hospodářství a postaven dřevěný vodovod. Šlikové drželi Hauenštejn až do roku 1663, kdy jej prodali vévodovi Juliu Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Od té doby tvořil Hauenštejn součást ostrovského panství. Julius Jindřich nechal zámek rozšířit a provedl mnohé stavební úpravy.

Roku 1689 zdědila Hauenštejn Francizska Sibyla Augusta. Zámek tak připadl do rukou rodu Augustů. Ti však v roce 1771 po meči vymřeli a celé panství i s hradem připadlo do majetku domu Habsbursko-lotrinského. Od roku 1826 spadal do souboru tzv. státních statků. Dne 30. 10. 1837 byl prodán hraběnce Gabriele Buquoyové v rámci rozprodeje státních statků. Buquoyové pak drželi Hauenštejn až do roku 1945. Během druhé světové války byl využíván jako středisko Hitlerjugend. Po válce byl zabaven a připadl do správy československého státu. V roce 1947 byl po rekonstrukci využíván jako rekreační středisko jáchymovských dolů. Později, do roku 1958, zde zase sídlil záchytný dětský domov.

Od té doby nebyl využíván a chátral. Okresní národní výbor jej chtěl několikrát nechat zrekonstruovat, ale nenalezl pro něj dostatečné finance ani podporu. Po roce 1982 se dokonce uvažovalo o jeho demolici a zachování pouze věže k turistickým účelům. Avšak ústav památkové péče od jeho ochrany jako památky neupustil. Po roce 1992 přešel hrad a zámek Hauenštejn pod správu obce Krásný Les. Zastupitelstvo hledalo několikrát kupce. Až v letech 1999–2000 koupil hrad a zámek současný majitel – Pavel Palacký. Od té doby pracuje s neustále se rozrůstající skupinou lidí na obnově hradu a zámku a jeho využití jako kulturně-turistického objektu.

Nad zámkem se na kopci nachází novogotická zámecká kaple sv. Archanděla Michaela. V interiéru je vystavena dřevěná socha sv. Václava, která byla vyrobena pro pouť poutníka Petra „Hrocha“ Bindera r. 2007 do Vatikánu, kde byla požehnána papežem.

U kaple byla Ing. Jaroslavem Hejtíkem (1943–2001) roku 1971 založena botanická zahrada a arboretum, které nyní spravuje a řídí jeho syn Jakub. V zahradě jsou vysázeny listnaté i jehličnaté dřeviny, z nichž některé pochází z Japonska, Číny, Korey a severní Ameriky, dále tu rostou tradiční i méně známé trvalky, mj. skalničky a léčivé rostliny.