Hornické muzeum Landek Park

Hornické muzeum Landek Park je největší podnikové muzeum v České republice. Nachází se v Petřkovicích u Ostravy pod vrchem Landek. Část areálu se také nachází v blízkém Koblově. Tamní souvislý areál má rozlohu 10 ha, což z něj činí největší muzejní areál v celé republice. Muzeum bylo otevřeno 4. prosince 1993, symbolicky na svátek patronky horníků svaté Barbory. Lokalita obsahuje zachovalý areál dolu Anselm, podzemní expozici těžby uhlí, expozici báňského záchranářství a povrchovou expozici důlních strojů a zařízení včetně expozice důlní dopravy.

Podzemní expozici tvoří kulturní památka Důl Anselm, jejíž dominantou je čtyřicetimetrová těžní věž. V podzemí se v hloubce devíti metrů nachází celkem 250 metrů štol. Komentovaná prohlídka shrnující těžbu uhlí v letech 1782–1990 obsahuje mj. ukázku fungování některých důlních strojů. Součástí expozice jsou figuríny horníků v životní velikosti realisticky zachycující podmínky práce v dole. Najdete zde i koníka Ferdinanda.

První štola na dolování černého uhlí vznikla v lokalitě pod Landekem v roce 1782. V roce 1835 zde byla vyhloubena první hlubinná jáma, která byla zároveň první v širokém okolí a důl Anselm je tedy nejstarší hlubinný důl na Ostravsku. Původně nesl jméno Ferdinandovo štěstí, pak důl Strojní. V roce 1843 se jeho majitelem stal Salomon Mayer Rothschild a důl dostal jméno po jeho synovi – Anselm. Od roku 1884 tady fungovala první z lanovek typických pro pozdější vzhled Ostravy. Vozíčky na lanech převážely vytěžené uhlí k 1,5 kilometru vzdálenému dolu Odra v Přívoze. Po znárodnění přešel důl pod správu podniku Ostravsko-karvinské doly a krátce (1946-1951) nesl jméno Důl Masaryk. Od roku 1952 do roku 1991 se jmenoval podle Eduarda Urxe (komunistického politika a novináře popraveného roku 1942 v Mauthausenu). Těžba v důlním poli Anselm skončila v roce 1991.

Expozice důlního záchranářství shromážděná na Landeku patří mezi největší svého druhu na světě. Mezi historické skvosty s mezinárodním významem patří např. nejstarší dochované dýchací přístroje z roku 1884 či těžká potápěčská souprava Siebe-Gorman z roku 1920. Kromě toho expozice zahrnuje i novodobou dýchací a záchranářskou techniku. Atraktivní součástí prohlídky je možnost vyzkoušet si záchranářský výcvik na cvičném záchranářském polygonu.

Specifický oddíl expozice tvoří památník záchranářů, kteří zahynuli při výkonu svého povolání. V pietní síni je umístěna pamětní deska od Kurta Gebauera. Odehrávají se zde i slavnostní události související s báňskou záchrannou službou, například vyznamenávání zasloužilých záchranářů.