Hrad Gutštejn

Hrad Gutštejn je zřícenina hradu jihovýchodně od Konstantinových Lázní v okrese Tachov. Stojí v lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem Hadovka v nadmořské výšce 425 m. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.

Hrad byl založen kolem roku 1300 jako rodové sídlo pánů z Gutštejna. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi z Gutštejna a jeho synovi Sezemovi 3 vesnice. Gutštejnové vlastnili četné statky i jinde než v západních Čechách, a tak hrad zůstával stranou jejich pozornosti.

Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka z Trocnova a hrad dobyl. Později byl hrad navrácen Janovi z Gutštejna, který byl zetěm Přibíka z Klenové. Za pomoc císaři Zikmundovi získal Jan z Guštejna řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích. Po jeho smrti v roce 1453 připadl Gutštejn jeho bratrovi Burianovi.

Burianovi patřily hrady Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Kromberk. Podařilo se mu získat i funkci krajského hejtmana na Žatecku a Plzeňsku, stal se i správcem chotěšovského kláštera. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování zásahu cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.

Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.

Nezdární synové Buriana Bohatého se pak postavili proti králi a prosluli jako obávaní nájezdníci, kteří loupili v Čechách i v Bavorsku. Na gutštejnském hradě tehdy věznili své zajatce, za které požadovali výkupné.

Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, který ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval, a tak bylo v 16. st. středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn. Již po polovině 16. st. je hrad uváděn jako pustý a po skončení třicetileté války z něj zbyly jen zříceniny.

Na počátku 20. st. byla zřícenina hradu Gutštejn částečně zajištěna správou nedalekého bezdružického velkostatku. V 90. letech 20. st. proběhl v areálu zříceniny archeologický průzkum. Následná několik let trvající stabilizace pozůstatku hradu byla dokončena v roce 2011.