Hrad Landštejn

Hrad Landštejn (dříve také Lanštýn, nebo Landštýn) je zřícenina hradu v oblasti zvané Česká Kanada. Stojí v nadmořské výšce 656 metrů na vrcholu návrší nad stejnojmennou osadou asi tři kilometry severozápadně od Starého Města pod Landštejnem v okrese Jindřichův Hradec.

Hrad Landštejn byl postaven někdy na přelomu 12. a 13. st. dodnes neznámým stavitelem. Mohl jím být český král Přemysl Otakar I. nebo rakouští vévodové Leopold V. a Leopold VI. Jméno hradu „Landštejn“ odkazuje na stavitele, který byl zeměpánem. Původcem hradu tedy není obyčejný šlechtic, ale pán země. Kdo byl pánem této části země na přelomu 12. a 13. století není zcela jasné. V roce 1179 římský císař Fridrich Barbarossa upravil vedení rakousko-české hranice tak, že Rakousko získalo celé Vitorazsko a část země v oblasti dnešního Novobystřicka. Je tedy možné, že území, na němž byl postaven hrad Landštejn, bylo rakouské.

Jistotu v pánu na Landštejně máme až v roce 1282, kdy je s ním spojen Sezima z Třeboně z rodu Vítkovců. Jeho potomci si podle hradu dali přízvisko, páni z Landštejna. Jakým způsobem Sezima hrad získal, není známo. Nejvýznamnějšími vítkovskými pány na hradě byli Vítek a jeho syn Vilém z Landštejna.  Vilém z Lanštejna byl obratným politikem i válečníkem. Pro císaře Karla IV. vykonával i mnohé diplomatické cesty. Jeho synové prodali landštejnské panství v roce 1363 královské komoře.

Král Václav IV. směnil své dva kamenné hrady Landštejn a Bystřici (Novou) v roce 1381 se svým hofmistrem Konrádem Krajířem z Krajku za jeho hrad Lomnici (nad Lužnicí). Krajířové drželi landštejnské panství do roku 1579. Krajířové z Krajku pocházeli z Kraňska (pomezí dnešního Rakouska a Slovinska) a byli významnými úředníky rakouských vévodů a později i českých králů a rakouských císařů. Protože jejich významná politická postavení ve státě vyžadovala značný majetek a výstavná sídla, zadlužili se přestavbou svých hradů tak, že byli nuceni majetek v sedmdesátých letech 16. století prodávat. Landštejnské panství prodali v roce 1579 dědičnému rakouskému komořímu, svobodnému pánu Štěpánovi z Eicinku. Od něj je po dvaceti letech koupil jihlavský měšťan David Neumayer z Winterberka. Jeho syn Gottfried potom v roce 1618 přivedl na hrad stavovskou posádku a vystavil tím Landštejn rakouskému obléhání na začátku třicetileté války. Hrad byl pokořen vyhladověním v roce 1619. Panství potom velmi rychle střídalo majitele z řad české i rakouské šlechty.

V roce 1771 blesk hrad zapálil, hrad vyhořel a už nikdy nebyl obnovován. Stal se zříceninou. V roce 1945 byl vyvlastněn rakouskému rodu Wenzel-Sternbachů a od roku 1972 rozsáhle opravován. První návštěvnická sezóna byla zahájena roku 1990.