Hrad Nový hrad v Kunraticích

Hrad Nový hrad u Kunratic (též Nový hrádek nebo Hrádek, německy Wenzelsburg, v minulosti také Wenzelstein) je zřícenina královského gotického hradu v Kunratickém lese na lesnaté ostrožně obtékané Kunratickým potokem. Nachází se v pražské městské části Kunratice. Zřícenina je od roku 1965 chráněna jako kulturní památka.

Stavba, ze které se do dnešního dne dochovala pouze malá část, proslula hlavně pobytem a smrtí krále Václava IV., který nechal hrad v roce 1411 vybudovat. Sídlo bylo postaveno za rekordně krátký čas, přibližně za necelý rok. Jedním z hlavních důvodů, proč chtěl král postavit další sídlo, byl hlavně jeho zhoršený zdravotní stav. Právě proto zvolil klidnou lokalitu v lese, která byla dostatečně vzdálená od rušného středověkého města, ale současně i jednoduše dostupná. Již před úplným dokončením stavby tady Václav IV. často pobýval a nabíral nové síly.

Sám král chtěl, aby se hrad jmenoval po něm, podobně jako tomu bylo u Karla IV. a jeho Karlštejnu. Hrad měl tedy nést název Wenzelstein. Toto pojmenování se ale neujalo a lidé ho nazývali jednoduše Nový hrad nebo Nový hrádek u Kunratic. Ačkoliv to tak podle dochovaných zbytků zdiva nemusí na první pohled vypadat, hrad byl poměrně mohutný a na tehdejší poměry nadmíru luxusní. Kromě vyzdobených komnat, královské kanceláře nebo velké knihovny nechybělo ani dobré opevnění a hluboký bezpečnostní příkop okolo celé stavby.

Poté, co Václav IV. na tomto místě v roce 1419 zemřel na infarkt, neměl již hrad dlouhého trvání. Po smrti krále tu nějakou dobu žila jeho manželka královna Žofie Bavorská a místo několikrát navštívil i Zikmund Lucemburský, bratr Václava IV. a další následník trůnu. Lesní sídlo i tak vydrželo stát pouze necelých deset let, když bylo na přelomu let 1420 a 1421 dobyto husity. Obléhání trvalo přibližně tři týdny a dodnes jsou na místě patrné zbytky obléhacího valu. Posádka hradu se vzdala, a tak býval mohl Nový hrádek klidně stát v zachovalém stavu dál. To by ale nesměla dorazit rozhořčená pražská revoluční chudina, která hrad nejdříve vyrabovala a pak zapálila.

Památka již nikdy nebyla obnovena a o několik století později z ní zbyly jen základy. Velká část opracovaných kamenů byla rozebrána a použita na další stavby v okolí Kunratic, poslední ránu ale Novému hrádku zasadil až romantismus v 19. století. Díky jeho popularitě se tehdejší několikapatrová zřícenina stala hojně navštěvovaným místem nejen všech romantiků, ale později i dalších výletníků a obdivovatelů. Lidé však na místě dělali velký nepořádek a vyháněli hlukem zvěř z lesa, což se nelíbilo správě Kunratického velkostatku. Ta se nejdříve snažila tento problém řešit zákazy a výstražnými cedulemi, a když návštěvnost po těchto opatřeních neklesla, rozhodli se v roce 1882 pozůstatky celého hradu zbourat, takže zbyly pouze podzemní základy.