Hrad Trosky

Hrad Trosky jsou zřícenina gotického hradu na vrcholu stejnojmenného vrchu v katastrálním území obce Troskovice v okrese Semily v Libereckém kraji. Nachází se na území CHKO Český ráj a zároveň také Geoparku Český ráj. Hrad je ve vlastnictví státu a je přístupný veřejnosti. Od roku 2002 je zařazen mezi národní kulturní památky.

Trosky jsou symbolem Českého ráje a jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. V horních partiích vrchu leží chráněné území přírodní památky Trosky. Vrch je s nadmořskou výškou 511 m (kužel Panna) nejvyšším bodem Vyskeřské vrchoviny. Nadmořská výška kuželu Baba dosahuje 502 m.

Založení hradu spadá až do pozdního středověku – přibližně mezi roky 1380 až 1390, kdy majitel zdejšího panství Čeněk z Vartemberka využil přirozené obranné vlastnosti čedičových skal. Na hřebenu mezi oběma vrcholy založil vnitřní hrad s obytnými paláci a na vrcholu obou skal pak nechal vybudovat obranné, ale zároveň obytné věže. Na nižším, nazývaném pro jeho rozložitější vzhled Baba, stávala šestiboká dvoupatrová stavba, přístupná z paláce ze severní strany. Na vyšším a štíhlejším vrcholu nazývaném Panna stával palác obdélníkový, původně třípatrový, v jehož prostoru byla prý i hradní kaple.

Výrazné výškové uspořádání staveb (relativní převýšení Panny oproti prvnímu nádvoří cca 57 m, Baby cca 47 m) umožnilo vybudovat systém obrany v nedostupnosti a dokonalém kruhovém přehledu vnitřního hradu, jeho svahů i dalekého okolí. Vlastní paláce obývané pouze ve vrchních partiích poskytovaly ve spodních částech dostatečné skladovací prostory pro uložení zásob na doby obléhání. Vodu poskytovala vlastní hradní studna na prvním nádvoří, asi 30 m hluboká, a na Panně byly ve skále vybudované důmyslné cisterny na dešťovou vodu. Pod hradem se údajně dále nacházejí rozsáhlá sklepení a v bludišti pískovcových skal a trhlin jeskynní prostory s jezírky, dnes nepřístupné, ústící patrně v jeskynním systému zvaném Sklepy (skalní město Apolena nedaleko pod hradem).

Vlastní systém tří obranných pásů tvořily hradby 1,5–2 m široké a až 15 m vysoké. Všechna nároží jsou armována pískovcovými kvádry. Za první – vstupní branou jsou zbytky bývalého purkrabství, strážnice, kde ještě kolem 19. století byly zbytky krbu. Tento prostor prvního nádvoří – tzv. vnějšího hradu sloužil i jako menší hospodářské zázemí. Druhou – tzv. kulisovou branou jsme prošli do prostoru vnitřního hradu, kde u jižní zdi stávaly konírny a po stranách menší obytné budovy. V místě nového schodiště na věž Babu stál vysoký dřevěný palác, kterým se vystoupalo až do vrchního kamenného paláce vytápěného původně kachlovými kamny. Vlevo z tohoto nádvoří byl přístup po kamenných schodech malou brankou pro pěší do nejlépe chráněné části hradu, dnes se zbytky hlavního paláce. Ten byl původně podélně dělený, s trámovými stropy, čtyřpatrový, s viditelnými zbytky děr jednotlivých podlaží. Na vrchu jsou patrné zbytky oken s kamenným ostěním a sedátky pod okny. Vybudované točité schodiště zvané Aehrenthalské vzniklo v prostoru pravého paláce v letech 1841–1843.

Nedobytelnost hradu se potvrdila za husitských válek. Od druhé poloviny 15. st. střídal hrad majitele a postupně pustl. Za třicetileté války byl již opuštěný. Roku 1925 získal hrad stát, který ho vlastní dodnes. Udržovací zabezpečovací práce probíhají až v posledních letech, v roce 2000 bylo vybudováno schodiště zpřístupňující vrchol věže Baba a vyhlídkové místo pod věží Panna. V roce 2012 byla dokončena rekonstrukce a konzervace vrchní partie celého obvodového pásu hradeb včetně zdí panských paláců. V roce 2013 byl znovu postaven vyhlídkový ochoz na věži Baba a zázemí hradu bylo posíleno vybudováním nové vodárny. V roce 2018 byla vyměněna vstupní brána do hradu za masivní dubovou, která byla vyrobena dle středověké předlohy.