49.6132592N, 13.4974961E
332 04 Vlčtejn
Hrad Vlčtejn (též Vilštejn či Vildštejn) je zřícenina hradu v obci Vlčtejn severozápadně od Blovic v okrese Plzeň-jih. Původní dřevěný hrad je zmiňován již v roce 1284, kamenný hrad vystavěn pravděpodobně v 60. letech 14. st.
Koncem 13. st. byl majitelem hradu Holen z Vlčtejna, přívrženec Záviše z Falkenštejna. V první polovině 14. st. byli majiteli již Rožmberkové, kteří původní dřevěný hrad přestavěli do dnešní podoby. Na hradě sídlil purkrabí, který spravoval rožmberský majetek. Roku 1421 hrad ovládl Jan Žižka při své cestě na Plzeňsko, purkrabím byl ustanoven Vilém Kostka z Postupic. Po bitvě u Lipan (1434) byl purkrabím Svojše ze Zahrádky. Ale už od roku 1446 byl majitelem hradu Bedřich z Donína, stoupenec poděbradské jednoty, a proto si Jiří z Poděbrad vybral hrad Vlčtejn pro schůzku se strakonickou jednotou, poraženou 4. 6. 1450 v bitvě u Rokycan. Na hradě se sešli 9. 6. a 11. 6. zde uzavřeli smlouvu známou jako vlčtejnská (či vildštejnská).
Vlčtejn koupil Jan Varlejch z Bubna (1514–1525) s městečkem Blovice, ale zároveň jako majitel vystupuje Jan z Roupova, který od Bedřicha z Donína koupil Spálené Poříčí a Žákavu. Syn Jana z Roupova Kryštof prodal Vlčtejn Janu Hradišťskému z Hořovic. Jeho dcera Markéta Karlova z Hořovic vlastnila i blízké Hradiště u Blovic a oba statky spojila. Manžel Markéty Karlovy z Hořovic, Petr Tobiáš Karel ze Svárova, hlasoval pro Fridricha Falckého jako českého krále, a proto po bitvě na Bílé Hoře mu byl hradišťánský statek zkonfiskován, ale pak byl vrácen jeho synům. Po jejich smrti získal statek Maxmilián Rudolf z Gutštejna, manžel zemřelé dcery Kryštofa Rudolfa. Nový majitel neměl potomky, a tak statky získala jeho vdova Polyxena Kateřina Vratislavová z Mitrovic, jež se znovu provdala za Jana Josefa z Újezda. Po vymření rodu získali Hradiště a Vlčtejn Krakovští z Krakova. Roku 1872 přešel majetek do držení rodu Pálffyů.
V první polovině 19. st. byl opraven a zastřešen centrální palác, ale materiál ze staveb v podhradí se použil na stavbu silnice. Jednoposchoďová centrální budova je přes 20 m dlouhá a přes 9 m široká. Její provedení ukazuje společnými prvky na stejného stavitele, který vybudoval severně od Vlčtejna hrad Radyni.
Vzdálenost od parkování je 20 metrů.
Parkování není zpoplatněno.
Vstup je volný.
Parkovat lze u turistického rozcestníku naproti obecního úřadu. Odtud vede k hradu polní cesta dlouhá 150 m, která je na motorce dostupná. Přístup do středu zříceniny je uzamčen plechovými dveřmi, pohybovat se lze pouze vně zříceniny.
Web: vlctejn.wz.cz
Foto: Petr Žák | Jednou stopou Českem, z.s.
Text: Wikipedie
Přidat hodnocení