Hrad Zubštejn

Hrad Zubštejn je rozsáhlou zříceninou, která se nalézá na výrazném horském hřbetu mezi vesnicemi Pivonicemi a Kobylnicemi v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Hrad se původně jmenoval Kámen, latinsky Lapis, později Zubří kámen, tedy Zubrštejn.

Hrad byl vystavěn v gotickém slohu zřejmě až ke konci první třetiny 14. st. (podle nalezené keramiky, první zpráva o něm je z roku 1344). Založili ho páni z Pernštejna (původně z Medlova), a to jako sídlo samostatné rodové větve. Střežil zde hlavní osu kolonizace, řeku Svratku.

Hrad samozřejmě prošel mnoha přestavbami. O hradu prvně spolehlivě píší v roce 1344 Atluš a Jimram z Kamene. Prvotní výstavbě přísluší jádro hradu se vstupní věží, která působila dojmem štítu vůči straně ohrožení. Na opačném pólu stál rovněž věžovitý palác. V roce 1358, kdy přešel do rukou markraběte Jana Jindřicha, je v listinách poprvé použit název Zubštejn. V té době patřily do okruhu jeho panství i četné vesnice až na Novoměstsku, např. Zubří, Pohledec, Rokytno a Medlov. Z tehdejší přestavby snad pochází druhý palác, jehož dvě dochovaná klenutá podlaží jsou dnes nejvýraznějším pozůstatkem hradu. Tehdy asi také vznikla zděná mezimostí a předmostí, jež umožňovala zabezpečení mostů vedoucích přes příkopy do hradního jádra. Syn Jana Jindřicha Jošt brzy po otcově smrti uděloval panství lénem, např. Janu z Křižanova v roce 1377, či je z nedostatku peněz zastavoval. Až od roku 1446 připadl Zubštejn opět Pernštejnům, konkrétně Janovi. Jeho potomci, především synové Zikmund a Vilém II., hrad nadále hojně využívali a Vilém II. z Pernštejna pečoval nejen o jeho vybavení (nález dlaždic a kachlů z pozdně gotických kamen), ale i o jeho opevnění. Na Zubštejn dokonce nechal převézt polovinu houfnic a tarasnic z Pernštejna. Potom však Vilém II. přenesl své sídlo do Pardubic.

Odlehlý, nepohodlný a vysoko položený hrad (patří k hradům s největší nadmořskou výškou na Moravě) už pro reprezentaci nevyhovoval. Další členové rodu sídlili v tomto kraji převážně na mramorovém hradě Pernštejně, význam zbývajících hradů se tak snižuje a konečně je v roce 1547 a pak definitivně v roce 1596 i Zubštejn uváděn jako „zámek pustý“. Jeho zřícenina je nejmohutnější v celém okolí (délka dispozice 275 m, plocha 1,7 ha).

V těsné blízkosti zříceniny byl v roce 1955 postaven kamenný památník, který obsahuje hlínu z těchto památných míst: Vítkov 1420, Lidice 1942, Banská Bystrica 1944, Dukla 1945, Brno – Kaunicovy koleje. Po obvodu tohoto čtyřhranného památníku jsou vytesány jednotlivé tabulky se jmény okolních obcí. V těchto tabulkách byly uvedeny nad a pod názvem obce číselné údaje a jména významných lidí té doby, především členů tehdejší strany KSČ, nejznámějším je Antonín Štourač.