Javoříčské jeskyně

Javoříčské jeskyně se nacházejí poblíž vsi Javoříčko na střední Moravě v Olomouckém kraji, asi 10 kilometrů západně od Litovle. Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk, který dal jméno i národní přírodní rezervaci nad jeskyněmi. Tyto jeskyně vynikají mimo velikosti podzemních prostor zejména překrásnou krápníkovou výzdobou, jednou z celkově vůbec nejbohatších v České republice. Patří také k zatím největšímu známému zimovišti vrápence malého na území ČR.

V roce 1936 začal v krasových dutinách Špraňku aktivně působit místní revírník Vilém Švec, který mimo jiné zahájil se svou pracovní skupinou výkopové práce ve dně Svěcené díry. Po šesti týdnech se otevřela propast na jejíž dno, o 27 m níže, postupně sestoupili. Narazili na jeskynní chodbu, která pokračovala oběma směry. Po složitých průstupech lezecky náročnými prostorami tzv. Objevné cesty, objevili výzkumníci dne 14. 4. 1938 mohutné prostory Dómu gigantů a posléze další prostory horního patra Javoříčských jeskyní. Krátce po objevu bylo zaměřeno místo v Suťovém dómu, kde se podařilo prokopat chodbu na povrch. Poté byly zahájeny zpřístupňovací práce, aby mohly být krápníkové jeskyně dne 15. 5. 1939 otevřeny pro veřejnost.

V Javoříčských jeskyních je průměrná teplota 7–8 °C a 99 % relativní vlhkost. Dlouhá trasa trvá cca 60 a krátká cca 40 minut. Návštěvníci vstupují umělým vchodem do Suťového dómu. Mohutná prostora s rozlohou 2 000 m² souvisí s propastí Zátvořice a má překrásnou bohatou krápníkovou výzdobu. Zvláště stropní část je působivá lesem stalaktitů různých forem a velikostí. Dno pokrývá balvanitá suť, kde je možno spatřit sněhobílé nátekové kupy. Ze Suťového dómu ústí propast Lví jáma, jejíž celková hloubka je 60 m. Prohlídková trasa pokračuje překrásně zdobenou Spojovací chodbou do impozantního Dómu gigantů. Podlouhlé prostoře dominují přes 4 m vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými náteky, tzv. Niagarský vodopád.

Krásný pohled na dóm Gigantů skýtá visuté schodiště, které návštěvníky zavede do Pohádkových jeskyní. Chodby menších rozměrů však zdobí neméně bohatá krápníková výplň. V Pohádkových jeskyních je možné spatřit např. tenké brčkovité stalaktity, kulovité, tzv. sférolitické stalaktity a unikátní průsvitný útvar „Záclona". Chodba Pohádkových jeskyní vede do Svěcené díry, kde končí krátká prohlídková trasa.

Dlouhá prohlídková trasa pokračuje přes tzv. Panenskou jeskyni do tří na sebe navazujících chodeb Jeskyní míru: chodby Špraněcké, Vojtěchovské a Březinské. Tyto prostory mají již odlišný charakter. 1 až 4 m široké a místy až 10 m vysoké chodby mají také bohatou krápníkovou výzdobu. Typickou krápníkovou formou Jeskyní míru jsou excentrické krápníky, tzv. heliktity, které je možné spatřit zvláště ve stropních částech chodeb.

Chodba se lomí v Závrtovém dómu, kde se prostory rozvětvují různými směry. Podle jedné teorie zde docházelo k dávnému soutoku potoků Špraňku a Javořičky, forma některý prostor však ukazuje spíše na rozvodí. Pravděpodobně tu asi docházelo k oběma hydrografickým variantám v různých vývojových fázích jeskyně. Kolem útvaru U koně a odbočky k Černé propasti projdou návštěvníci do uměle proražené výstupní štoly.