Kamenný most koněspřežní železnice u Velešína

Kamenný most koněspřežní železnice u Velešína v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji je jedním ze dvou kamenných mostů bývalé koněspřežní železnice České Budějovice – Linec.

S doporučením na stavbu koněspřežní železnice přišel František Josef Gerstner již v roce 1807, zahájení stavby se však opozdilo kvůli napoleonským válkám. Stavba koněspřežky, kterou projektoval a z počátku i řídil František Antonín Gerstner, byla zahájena v roce 1825 a dokončena v roce 1830. Roku 1827 byla do zkušebního provozu uvedena severní část tratě. Pro neshody s akcionáři a následné výzvě rady společnosti, předal F. A. Gerstner v červenci 1828 vedení stavby mladému inženýrovi Matyášovi Schrönererovi, která železnici dokončil. V dubnu 1829 byl dokončen 63,5 km dlouhý úsek České Budějovice – Kerschbaum. Až do stanice Lest byla dodržena i Gerstnerem vytýčená trasa a v říjnu roku 1830 bylo císařem Františkem l. schváleno novou cílovou stanicí, město Linec. Stejně jako původní trasu změnil Schönerer i několik technických principů svého předchůdce, čímž stavbu nejen zlevnil, ale výrazně zrychlil. Schönerer zmenšil poloměry oblouků a připustil tak prudké stoupání, že při táhnutí nákladů muselo být použito více koní. Opustil rovněž moderní zásadu neměnit jednou dosaženou nadmořskou výšku a nechal železnici terén kopírovat. Tyto nedůslednosti se později projevily ve větších nákladech na dopravu a později i v nepoužitelnosti trasy pro přestavbu na parní provoz. Pravidelná přeprava zboží na celém úseku byla zahájena 1. 8. 1832 a zkušebně ji před tím projel císařský pár, jejich vůz řídil kočí a vzadu seděl císařský lokaj.

Celková délka tratě České Budějovice – Linec byla 128,8 km, rozchod kolejí byl 1 106 mm (3 rakouské stopy a 6 palců). Vozy po lehkém železničním svršku táhl koňský potah – koně byli po kolejích schopni utáhnout mnohonásobně těžší náklad než na formanském voze. Vůz táhli dva koně, zapřažení za sebou.

Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec byla v provozu pouze do 12. 12. 1872. Koněspřežky začaly být nahrazovány parostrojní železnicí, tuto trať však nebylo možné přestavět na provoz parních lokomotiv. Koněspřežní železnice z Českých Budějovic do Lince byla v době svého vzniku první nejdelší transkontinentální železnicí na evropské pevnině.