Kaolinový důl v Nevřeni

Kaolinový důl Nevřeň je historický hlubinný důl v katastru obce Nevřeň na Plzeňsku. Těžbu na ložisku zahájil v roce 1870 podnikatel Süsse, který zde do roku 1873 vlastnil také úpravnu vytěžené horniny. Následovali vlastníci Wimperger (1873–1876), Marcel (1876–1879) a Pinkas (1879–1884). Těžba kaolinu probíhala původně nejspíš ručním kopáním rozložených arkóz. Kromě kaolinu se zřejmě již od počátku kopal i písek. Teprve pak, když bylo zjištěno, že kaolin obsahují i hlubší partie již navětralé až čerstvé horniny, přešlo se na těžbu hlubinnou.

V roce 1884 ložisko odkoupil podnikatel Wedell (původním jménem Wedeles), který těžbu podstatně zmodernizoval. Byla vybudována široká transportní štola, v ní položena dvojkolejná úzkokolejka, po níž hunty poháněla parní lokomobila. Vytěženou surovinu odváželi místní rolníci svými povozy na nádraží do Kozolup a později do Třemošné. Objem denní těžby v dané době představoval dva až tři vagóny, tj. 20 až 30 t.

Doprava materiálu po neudržovaných místních komunikacích však byla značně obtížná, navíc hornina byla velmi tvrdá a obsahovala jen 12 až 14 % kaolinu. Když Leo Wedell získal pozemky v nedalekých Ledcích, které měly výhodnější polohu, rozhodl se v roce 1897 nevřeňský důl uzavřít a veškeré těžební zařízení přesunul do Ledců.

O další majetkové držbě ložiska pak prameny dosud mlčí. V r. 1928 se objevil inzerát, kterým Zdeněk Wopršálek nabídl svoji pětinu majetku a udává, že v asi 100 ha lesa jsou ohromná ložiska kaolinu. V r. 1936 bylo na ložisku ještě provedeno 26 kopaných šachtových sond s maximální hloubkou 26 m. Od roku 2016 je v důl v majetku obce Nevřeň a od 15. 6. 2019 je přístupný veřejnosti.

Dodnes v dole můžeme obdivovat práci našich předků. Dochovaly se chodby, z nichž některé mají výšku až 12 m a šířku 8 m. Na stěnách jsou dosud viditelné známky po ručním kopání a na stropě jsou černé skvrny, pravděpodobně stopy po očouzení karbidovými lampami, kterými si v té době kopáči na práci svítili. Na stropě jedné z chodeb je dochovaný hornický znak (zkřížený mlátek a želízko) s nápisem D. J. 1891. V čelbě některých komor je vidět kopání ve stupních. V dole je dnes k vidění pestrá lidová tvořivost, kdy novodobí návštěvníci dolu sami tvořili umělecká dílka. Někdy více, někdy méně zdařilá.

K samotnému vstupu do nevřeňského dolu dovede návštěvníky od Centra Caolinum naučná stezka s názvem “POD ZEMÍ“.