Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě stojí na místě původního kostela, zasvěceného Navštívení Panny Marie, jehož historie sahala až do 13. století. Grunta byla do konce 14. století samostatnou farností, později spadala pod kutnohorskou správu a v 18. století byla připojena pod novou farnost vzniklou na Kaňku. Od té doby kostel chátral, do současnosti se z něj dochovala pouze věž se zvonem z konce 15. století a náhrobní kameny pánů Libenických z Vrchovišť.

Od poloviny 19. století usilovali Gruntečtí o založení nového kostela a o obnovení samostatné farnosti. Ta byla ustanovena k 1. srpnu 1900, se stavbou kostela se začalo v roce 1905 na stejném místě, kde stál jeho předchůdce. Mezi důležitými iniciátory stavby byl královéhradecký biskup Josef Doubrava, který ovlivnil zejména podobu vnitřní výzdoby kostela. Významným světským patronem kostela byl svého času houslový virtuos Jan Kubelík.

Návrh stavby pseudorománské baziliky je z pera Rudolfa a Jaroslava Vomáčkových z Prahy, na stavebním provedení se podíleli řemeslníci z blízkého okolí. Umělecky nejzajímavější a nejcennější je z celého kostela jeho vnitřní nástěnná výmalba, která nemá na českém venkově obdoby. Jedná se o secesní celoplošné fresky, jejichž autory jsou manželé Marie a František Urbanovi, přímí žáci Alfonse Muchy. Na věži kostela je instalován starý zvon, který po roce 1495 zhotovil kutnohorský zvonař Ondřej Ptáček. Dochované náhrobky Libenických z Vrchovišť jsou v kostele rovněž doposud k vidění. Od roku 2007 je Grunta opět součástí farnosti Kutná Hora.

Další zajímavostí je hřbitovní zeď s neogotickým cimbuřím a neorománskou márnicí v jeho jižní části. V kostele byl uložen ostatkový kříž se vzácnou relikvií - zlomkem lebky sv. Prokopa. Po roce 1990 byly bohužel tyto cennosti nevyčíslitelné hodnoty zcizeny. Kuriózní je skutečnost, že jako kamenický učeň zde pracoval pozdější prezident Antonín Zápotocký.