Kostel Povýšení sv. Kříže v Bystřici

Kostel Povýšení sv. Kříže v Bystřici je dřevěný římskokatolický kostel postavený v novorenesančním slohu v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji.

Této stavbě předcházel starší dřevěný kostelík. Jeho počátky jsou spojeny s rokem 1584, který je odlit na zachovaném zvonu. Tehdy byla místními evangelíky postavena na bystřickém hřbitově zvonice, v níž byl výše zmiňovaný zvon zavěšen. Samotný kostel byl postaven o tři roky později, v roce 1587. Evangelíci o kostel přišli roku 1654, avšak na kostel se pozapomnělo a při vizitaci v roce 1679 se přišlo na to, že ačkoli kostel slouží katolíkům, nebyl ještě vysvěcen. Vizitátor nicméně uvádí, že pouť ke kostelu se koná v neděli po svátku Povýšení sv. Kříže. V kostele se nacházely dva mimořádně cenné oltáře – jeden z roku 1588, z doby po dokončení kostela, který je dnes v bývalém zámečku arcivévody Bedřicha (známý markýz Gero ze Slezských písní) ve Visle a druhý, o málo mladší, který dnes můžeme najít v novém bystřickém kostele.

Při opravě střechy roku 1748 Vendryňský farář Hackenberg nalezl tajnou schránku s liturgickými předměty ze stříbra, kterou v kostele ukryli místní evangelíci při předávání kostela katolické církvi. Oprava střechy byla zřejmě provedena nekvalitně, protože již roku 1781 strop vlivem zatékání hrozil zřícením a v neutěšeném stavu byly také roubené stěny. Roku 1801 byla dokončena velká rekonstrukce, kterou zaplatila Těšínská komora. Roku 1841 byla stržena sobota (ochoz) okolo kostela a nadále chátral. Kostel byl rozebrán roku 1897.

Již v roce 1896 bylo vydáno stavební povolení na nový kostel, avšak vzhledem k nízkému počtu katolíků v obci se nevybralo mnoho peněz. Stavební rada Albín Prokop proto podal návrh na výstavbu dřevěného kostela namísto zděného a již v zimě 1897 začali farníci z okolních vsí svážet z hor v okolí Jablunkova dřevo. Nový hlavní oltář z roku 1907 je vyveden v podobném výtvarném pojetí jako oltář levý z původního kostela. Roku 2023 byly do věže instalovány nové zvony.

Kolem bystřického kostela se rozkládá hřbitov, kde byli pochovávání jak katolíci, tak i protestanti z Bystřice a Karpentné. Brzy přestal vyhovovat, ačkoli zde místo ještě bylo, ale katolíci nechtěli přepouštět další místa evangelíkům. Proto byl roku 1849 zřízen nový evangelický hřbitov, dnes zvaný po naszymu „stary kierchów“, neboť zakrátko byl přeplněn. Nakonec musela být z katolického hřbitova stejně vyčleněna půda a na ní byl zřízen nynější hřbitov.