Kostel sv. Petra z Alkantary

Přes svou pohnutou historii, kdy pod kostelem sv. Petra z Alkantary klesla půda o 37 metrů v poměrně krátké době a kdy se kostel vlivem poklesů silně naklonil a vychýlil o 6,8 stupňů na jih, zůstal stát a dnes představuje ojedinělou atraktivitu regionu. Svou šikmostí se tak blíží světoznámé věži v italské Pise a stává se vyhledávaným cílem turistů z celého světa. Mnoho návštěvníků zajímá jeho zvláštní osud, zajímají se o historii nejen kostela, ale i původního města. Mnozí si chtějí vyzkoušet zvláštní pocit, kdy stojíte na rovné zemi a stěny kolem vás doslova padají. Mnozí si nenechají ujít příležitost vyfotit se vedle této tzv. „české Pisy”. Kostelík byl zařazen do České knihy rekordů a kuriozit jako nejšikmější kostel v Česku.

Významný je však také zhlediska historického a duchovního a má stále své nezastupitelné místo pro celou řadu věřících, kteří se sem rádi vracejí. Kostel je reálným dokladem toho, že Karviná-Doly není v žádném případě Bohem zapomenutá krajina a má určitě svou budoucnost.

Kostel svatého Petra z Alkantary byl postaven roku 1736 v barokním slohu. Nechal jej postavit místní šlechtic František Wilhelm Larisch na místě dřevěného kostela svatého Martina, zmiňovaného již v roce 1447. Jelikož v Těšínském Slezsku bylo již svatému Martinovi zasvěceno několik kostelů, byl jako patron nového kostela vybrán svatý Petr z Alkantary. Teprve roku 1759 byl kostel konsekrován biskupem Filipem Gothardem Schaffhotschem z Vratislavi. Jedinečnost chrámu spočívá nejen v jeho historické hodnotě, ale zejména v okolnostech, které stavbu postihly a natrvalo poznamenaly. Po zahájení těžby černého uhlí bylo od roku 1854 pod kostelem vytěženo 27 slojí v celkové mocnosti 46,82 metrů. Ještě počátkem 90. let minulého století hrozilo kostelu zřícení a byl určen k demolici. V letech 1994-1995 proběhla generální oprava a zajištění objektu a kostel se tak znovu zaskvěl v plné kráse.

Kostel sv. Petra z Alkantary, často nazývaný prostě „šikmý kostel”, se nachází v okrajové části města Karviné. Původně byla však tato nynější městská část Karviná-Doly samostatným městem, které se nazývalo Karvinná, a to až do r. 1949, kdy došlo ke sloučení s ostatními obcemi a vzniklo město s jednotným názvem Karviná. Karvinná byla městem s výstavnými domy stejně jako hornickými koloniemi, reprezentativním zámkem Solcou včetně krásného zámeckého parku, byla zde radnice, úřady, pivovar, dva kostely (novější již neexistuje a zůstal jen nynější šikmý kostel), školy, řada kulturních i sportovních zařízení a spousta dalších objektů dotvářejících občanskou vybavenost většího města. Význam Karvinné souvisel především s těžbou uhlí, která ovlivnila vznik dalšího průmyslu a podnítila její celkový rozvoj. Postupně však to, co bylo původně faktorem dynamického rozvoje města, se později stalo jeho zkázou. Vlivem poddolování zanikla téměř celá Karvinná, kde se do dneška zachovalo jen pár objektů, mezi nimi právě šikmý kostel.