Kostel Všech svatých s kostnicí v Sedlci

Kostel Všech svatých s kostnicí v Sedlci je hřbitovní kostel s podzemní kaplí – kostnicí. Kostel byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142 panem Miroslavem z Markvartic. Kostelík byl vystavěn ve 14. st. jako karner – skládá se ze dvou kaplí postavených nad sebou – a podle nejnovějších průzkumů se spolu s dalšími stavebními součástmi opatství snažil přiblížit svým jeruzalémským vzorům.

Podzemní kaple sedleckého kostelíka je mimořádně podobná podzemní kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbíváni zemřelí poutníci. Těla zemřelých se v hakeldamské půdě údajně rozložila během pouhých 24 hodin. Poté, co podle pověsti jeden ze sedleckých opatů, který do Jeruzaléma cestoval s diplomatickým poselstvím, přivezl z hakeldamského pole hrst hlíny a rozprášil ji na klášterním hřbitově, stal se tento hřbitov takzvaným Svatým polem, nejstarším ve střední Evropě. To vyvolalo zájem o pohřeb v Sedlci, a tak se sedlecký hřbitov začal rozrůstat.

Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno na 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. V roce 1421 byly objekty sedleckého kláštera zasaženy požárem založeným husity, požár částečně zasáhl také stavbu hřbitovního kostelíka. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.

Na začátku 18. st. byl kostelík upraven v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677–1723). Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a stavbu vzepřel přístavbou západní předsíně. Ve stylu svého specifického architektonického projevu (tzv. barokní gotika) upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí i dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů (fiál) aj.

Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka. Jejich stavební mistr František Rint z České skalice provedl v roce 1870 mimořádně nápaditě výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek ze zmíněných pyramid. Kosti, které použil k výzdobě, dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Doplnil výzdobu Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno. Proto bývá považován za původního autora tohoto výjimečného uspořádání lidských ostatků.

Smyslem kosterní výzdoby je Memento mori – pamatuj na smrt. Jedná se o křesťanskou výzvu k pamatování na poslední věci člověka. Jiným vyjádřením této výzvy je také populární věta: Co jsme teď my, budete i vy. Když člověk tváří v tvář zemřelým přemýšlí o okamžiku své smrti, uvědomuje si, že je jeho život konečný a on se svými skutky stane před Bohem. Jelikož po smrti už nemá možnost nic napravit, vede ho tato úvaha k tomu, aby změnil svůj život, dokud je čas.

V roce 2014 začala obnova kostnice, která bude probíhat nejméně do roku 2030. Proces obnovy kostnice můžete sledovat na webových stránkách Sedlec.info.