Lom Boršov

Lom Boršov se nachází jižně od vesnice Boršov na Vysočině mezi Jihlavou a Pelhřimovem. V minulosti se zde těžil biotitický granodiorit. Granodiorit je hlubinná vyvřelá hornina s podstatným množstvím křemene. Je blízký žule (granitu), od které je makroskopicky těžko rozeznatelný.

Těžba v lomu Boršov byla zahájena v roce 1892. Majitelem lomu byl Jan Cingroš – český kameník, podnikatel, zakladatel kamenického závodu Jan Cingroš v Plzni, největšího závodu svého druhu v Rakousku-Uhersku. V 19. st. společnost exportovala své produkty do celého světa, Cingroš byl i dodavatelem tzv. vídeňské dlažby k rakouskému dvoru.

Boršovský lom byl jedním z mnoha kamenolomů, které vlastnil na území Čech a Moravy. V období Jana Cingroše se v lomu dělala pouze tzv. čistá práce – zárubně, žlaby, sloupky, schody, pomníky, dále se zde provádělo broušení a leštění – vše ručně. Koncem 1. sv. války Jan Cingroš zemřel a lom koupil v roce 1920 Matěj Pilný, bývalý Cingrošův ředitel. V lomu se pracovalo plným tempem až do roku 1926, kdy začala ochabovat konjuktura a na čas zde byly zastaveny veškeré práce.

V roce 1929 majitel Matěj Pilný přibírá dva společníky a zakládají firmu Triga. V lomu se začalo pracovat ve větším měřítku a dosavadní „čistá“ práce byla nahrazena prací „hrubou“ tedy výrobou stavebního kamene a štěrku. Firma Triga se snažila rovněž řešit dopravu, zpočátku kámen přepravovaly koňské potahy, později auta. Ta však nebyla dostatečně silná, a proto se vedení rozhodlo zakoupit lanovou dráhu, kterou by se zpracovaný kámen přepravoval až k silnici. Lanovka byla zkolaudována v roce 1930, ale v roce 1932 po delším defektu její provoz skončil. Proto byla poté nahrazena novou svážnou lanovou dráhou a dráhou úzkokolejnou.

Z důvodu krize se v letech 1933–1935 v lomu už příliš nepracovalo. K obratu došlo až v roce 1936, kdy krize skončila a výroba se všude rozbíhala. Důvodem byla situace v Německu, kde se dostal k moci Hitler a hrozil zabráním Československa. Tehdy se u nás začalo stavět pohraniční opevnění, na které bylo třeba velké množství kamene a štěrku. V roce 1939 byly v lomu postaveny dva nové jeřáby a firma rovněž koupila dvě auta, téhož roku byla rovněž zajištěna vlastní vlečka v nedalekých Dvorcích. Po dráze byl dál rozvážen kámen na místa určení. Konec 30. let byl tehdy ve znamení největší těžby v boršovském lomu.

Na počátku okupace práce v lomu pokračovaly v plném rozsahu, a to až do května 1942. Poté z důvodu pracovních transportů do říše a dalších okolností byly práce v lomu omezeny a těžba byla nakonec zastavena. Po válce byla firma Triga znárodněna a bošovský lom spadl pod Českomoravský průmysl kamene, který měl ředitelství ve Světlé nad Sázavou. Při dalších reorganizacích během let socialismu spadal boršovský lom až do roku 1992 postupně pod různé státní podniky.

Po roce 1948 byl v lomu postaven otočný dřevěný (tzv. Zajíčkův jeřáb), který sloužil jen do roku 1951. Začátkem padesátých let se začaly rovněž stavět nové provozní budovy, byla zřízena štěrkovna, štípačky a budova pro štípání dlažebních kostek. Dále byly postaveny kovové otočné jeřáby Deriky a do provozu byla uvedena nová lanová dráha a poté kabelový jeřáb, jež v té době představoval nejmodernější způsob těžby kamene. Když po letech přestal vyhovovat, začalo se těžit pomocí plazivého jeřábu zn. Dier, umístěného dolní části lomu. Dále se používaly silné kompresory, vzduchové vrtačky, vysokozdvižné vozíky, beranové štípačky či transportér na dopravu kostek.

Během let se postupně počet pracovníků lomu snižoval, zvláště od 60. let, tehdy zde pracovalo 50 zaměstnanců a v roce 1980 již jen 18. Úbytek pracovníků byl způsoben i odchodem starších kameníků do důchodu, u některých se objevila nemoc z povolání – silikóza, další si našli lehčí zaměstnání.

Po sametové revoluci se tehdejší vlastník Průmysl kamene Příbram rozdělil a zdejší lom připadl pod Kámen Třešť, s.p.. Asi po roce došlo k privatizaci a v roce 1992 převzala lom firma Kavex, s.r.o. Výroba se začala opět rozjíždět, přicházely zakázky z Rakouska a Německa. Také přibylo zájemců o práci v lomu, protože v tu dobu krachovalo spoustu firem. Od roku 2002 se stává majitelem lomu firma Kavex Granit Holding, a.s. Mrákotín, jež se postupně dostala do konkurzního řízení. Kámen ze zdejšího lomu se sice nadále těžil, převažovala nadále výroba dlažebních kostek, pro které byla zdejší žula vhodná. Téměř všechna výroba šla ale na export do Německa. Nicméně nejlepší kámen už byl dříve vytěžen, a tak se dále vybíral po stranách, kde bylo potřeba udělat skrývku. V roce 2018 byla těžba v lomu definitivně ukončena a od té doby je postupně zaplavován.