Lom Československé armády

Lom Československé armády je bývalý povrchový hnědouhelný důl nacházející se v severočeské hnědouhelné pánvi pod úpatím Krušných hor. Lom ČSA údajně disponuje nejkvalitnějším ložiskem hnědého uhlí v Evropě s průměrnou výhřevností 17,5 MJ/kg.

Vznik dnešního dolu ČSA se váže k roku 1901, kdy vznikl jako pobočný závod dolu Julius V s názvem Hedvika. Těžba uhlí v roce 1902 činila 74 tis. t uhlí a v roce 1910 dosáhla 344 tis. t uhlí. Ervěnická elektrárna, která zásobovala elektrickou energií město Prahu i okolní města, byla v sousedství dolu zprovozněna v roce 1926 a byla zásobována uhlím z tohoto dolu (elektrárna Ervěnice ukončila svoji činnost v roce 1980). V roce 1932 došlo k otevření lomu V. a VI. a v roce 1936 bylo dosaženo těžby 1 400 tis tun uhlí. Z německé správy byl převzat důl závodní radou 8. 5. 1945 a tím se Hedvika stala jedním z prvních dolů, kde byla těžba po druhé světové válce obnovena. V roce 1947 byl důl přejmenován na „F. D. Roosevelt“ a v důsledku nedostatku uhlí v 50. letech byl důl převeden z malolomu na velkolom.

Historie dnešního názvu se datuje k roku 1958 přejmenováním na důl Československé armády. V roce 1962 byl důl s titulem „vzorný závod“ spolu se závody Obránců míru, Jan Šverma, Vrbenský a Úpravna uhlí Komořany začleněn do národního podniku Doly V. I. Lenina. V rámci útlumu hornictví po roce 1989 došlo pak v roce 1993 ke sloučení státních podniků Doly V. I. Lenina, Doly Ležáky Most a Doly vítězného února Záluží – hlubinná těžba a byla vytvořena akciová společnost s názvem Mostecká uhelná společnost a.s. V roce 2008 se Mostecká uhelná společnost rozdělila na Vršanskou uhelnou a.s. a Litvínovskou uhelnou a.s. V roce 2013 se Litvínovská uhelná přejmenovala na současnou Severní energetickou a.s., která je součástí skupiny Sev.en Česká energie. Severní energetická a.s. v květnu 2024 oznámila přerušení těžby a propuštění většiny zaměstnanců. Uhlí z lomu ČSA se primárně využívalo v energetice pro výrobu elektřiny a tepla, a to zejména v Elektrárně Komořany a Teplárně Kladno.

V současné době těžba v lomu ČSA skončila, dotěžují se zbytky uhelné sloje. Zbytková jáma se přemění v jezero o předpokládané ploše 670 ha. Rozsáhlé území v lokalitě ČSA se již několik let postupně rekultivuje. Část zarůstá samovolně, a právě tyto plochy jsou podle přírodovědců velmi cenné. Vysadily se tu stromy, na vybraných plochách je zemědělská rekultivace s chovem skotu. Menší vodní plochy, jezírka Marcela, Hedvika a Toník, jsou domovem vodního ptactva. Právě přítomnost vzácných rostlin a živočichů (269 zvláště chráněných a ohrožených druhů) byla důvodem k vyhlášení Národní přírodní památky Lom Československé armády. Letos se připravuje otevření stezky lomem ČSA pro veřejnost, kdy bude možné navštívit např. jezírka Hedvika a Marcela.