Lom Hřiměždice

Lom Hřiměždice, též známý jako Kujalův se nachází na severovýchodním okraji obce Hřiměždice v okrese Příbram. Většina mapových podkladů uvádí název Kujalův lom, podle jména vlastníka lomu za první republiky.

Zdejší lokalita se nachází z geologického hlediska v moldanubické oblasti ve středočeském plutonu, který je tvořený převážně granitoidy. Jak už tento název sám napovídá, těžil se zde granodiorit. Těženou horninou byl přesněji středně zrnitý amfibol – biotický (vltavský) granodiorit.

Těžba lomového kamene ve zdejším lomu probíhala takříkajíc odnepaměti. Z dostupných podkladů je možné datovat rok 1926, kdy mělo dojít k intenzifikaci těžby za pomoci těžké průmyslové techniky. Z tohoto důvodu je možné dodnes kolem lomu, tak i v blízkosti nedalekého telekomunikačního vysílače naleznout pozůstatky betonových patek, které tenkrát patrně ukotvovali lanové kladkostroje. Během dalších 6 let, tj. v roce 1932 již v lomu pracovalo 48 zaměstnanců pod vedením pana Kujaly. Vytěžený kámen se dodával do různých míst tehdejšího Československa na dlažbu, vodohospodářská díla, obecní a státní budovy. Kámen byl použit např. na novou budovu techniky v Praze (současné ČVUT), dívčí školy v Dejvicích a na Žižkově, zdymadlo Štvanice v Praze, zdymadlo Střekov v Ústí nad Labem (neboli Masarykova zdymadla) a různou dlažbu na pražském nábřeží.

Rok zatopení lomu není dodnes přesně objasněn. Z dostupných historických podkladů z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního lze usuzovat, že zatopení proběhlo v průběhu II. světové války nebo chvilku po jejím ukončení.

V šedesátých letech se lom pomalu stával jakousi Mekkou pro potápěče, jelikož zde SVAZARM začal budovat výcvikové středisko pro vojenské a policejní potápěče. V roce 1959 zde proběhl první větší kurz potápění pod vedením zkušených instruktorů, kteří nabyli své zkušenosti v Německu. Po částečném politickém uvolnění před normalizací před rokem 1968 se podařilo dovést do tehdejšího Československa ze západních zemí technické vybavení pro potápění. Tato technika pak následně posloužila jako předloha k výrobě v tehdejších socialistických podmínkách.

V místech současné obří houpačky umístěné na skále 5 m nad vodní hladinou stával v minulosti vojenský vrtulník. Účelem tohoto vrtulníku bylo co nejvěrnější navození reálných situací při seskocích do vody s potápěčským vybavením. Tento vrtulník byl připevněn na speciálním otočném jeřábu, který se přemísťoval nad vodní hladinu. Výšku seskoku bylo možné upravovat od 3 do 6 m. Jednalo se o vyřazený stroj 51. vrtulníkového pluku z Prostějova s trupovým označením 2150. Důvodem pro vyřazení stroje byla letecká nehoda, ke které došlo dne 20. 3. 1979 u prostějovského letiště. Vrtulník byl z Prostějova přemístěn do Hřiměždic na začátku 80. let minulého století a následně v první polovině 90. let pak odvezen neznámo kam.

Od roku 2000 se v lomu konají každoročně na přelomu července a srpna skoky do vody, známé jako Highjump. Z malé místní akce se postupem času stala jedna z největších sportovně kulturních událostí v okrese Příbram. Od roku 2001 je v místech, kde stával vrtulník, vybudována obří houpačka. Nad nejvyšší skalou byla v roce 2002 vybudovaná trvalá dřevěná skokanská věž, která umožnila skákat z výšky 15 m. Po její demontáži se od roku 2005 staví pouze montovaná dočasná skokanská věž při konání Highjumpu. V témže roce bylo vybudováno u lomu občerstvení, které v průběhu let bylo ještě rozšířeno o venkovní posezení.

Lom je hojně využíván jako "kulisa" pro různé filmy či reklamní spoty. Některé scény lze vidět například v komedii Bobule 2, Výchova dívek v Čechách nebo Cesta peklem.