Lom Kernberg

Lom Kernberg je bývalý čedičový lom v Krušných horách na území obce Jindřichovice v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Tradiční pojmenování kamenolomu Kernberg vychází z názvu stejnojmenného čedičového vrchu Kernberg s původní nadmořskou výšku 677 m. Vrch však byl z převážné části stěnovým lomem odtěžen. Kromě toho existovala i synonyma Am Kernberg, Illmensberg, kamenolom Jindřichovice a kamenolom Rotava.

Na vrchu Kernberg byly založeny první dva kamenolomy na protilehlých stranách. První zprávy o nich podal topograf Schaller v roce 1785 a ve své Topografii království Českého uvádí, že čedič (resp. nefelinitický bazanit) byl využíván jako tavící přísada pro železnou huť v Rotavě. V roce 1905 byl firmou se sídlem v Jindřichovicích vybudován moderní lom s drtírnou a třídírnou označovaný jako lom Rotava. Provoz v lomu byl zahájen v roce 1906 a v roce 1908 bylo rozšířeno jeho strojní vybavení. V roce 1920 koupily kamenolom Spojené čedičové závody se sídlem v Karlových Varech. Došlo k rozšíření a modernizaci kamenolomu, parní pohon strojů byl nahrazen elektrickým. Čedič měl dobrou štípatelnost ve třech kolmých směrech, a proto byla kromě drceného a tříděného štěrku zavedena ruční a strojní výroba dlažebních kostek. Před první světovou válkou byly dlažební kostky expedovány kromě Čech i do zahraničí (Bavorsko, Sasko).

Během první světové války pracovali v lomu zajatci z přilehlého zajateckého tábora. Pietní hřbitov tábora se nachází asi 500 m jihovýchodně od bývalého lomu. V roce 1927 byl Kernberg otevřen z jižní a severní strany až 40 m vysokými lomovými stěnami a byl tehdy největším čedičovým lomem v Československu. Jeho kamenné varhany byly atrakcí Jindřichovic.

Za druhé světové války pracovali v kamenolomu váleční zajatci a totálně nasazené osoby. Po roce 1945 přešel lom do národní správy. V roce 1948 převzal lom Západočeský průmysl kamene ve Zbraslavi a delimitací v roce 1950 přešel pod Západočeský průmysl kamene v Blatné. V roce 1977 převzaly již dožívající lom Sokolovské doly, resp. Palivový kombinát Vřesová. Provoz kamenolomu byl ukončen dne 10. 10. 1995 vyčerpáním vytěžitelných zásob čediče v jámovém lomu. Území lomu bylo předáno obci Jindřichovice a lom ponechán samovolnému zatopení srážkovými a podzemními vodami.

Po sametové revoluci při tzv. „divoké privatizaci“ získaly opuštěný lom soukromé osoby, avšak v roce 2009 jej získala soudní cestou obec Jindřichovice zpět do svého vlastnictví. Opuštěný a zatopený lom je navštěvován turisty, využíván ke koupání a sportovnímu potápění. Maximální hloubka lomu je 35 m.