Lom Mramorka

Lom Mramorka sloužil od roku 1926 k těžbě takzvaného zbuzanského mramoru, práce zde byly ukončeny v roce 1993. Vytěžený mramor byl barevně nevýrazný, jeho výhodou byla ale možnost dobývání ve velkých blocích. Namísto výbušin, které zanechají v materiálu praskliny, se k dobývání mramoru užívalo šetrnějších technik, jako například lámání pomocí Cevamitu – expanzní směsi, která po aplikaci do vrtu nabude na objemu a kámen tlakem rozpojí.

Desky mramoru byly použity třeba v Národním památníku na pražském Žižkově, v podchodu na Václavském náměstí nebo ve stanicích metra Smíchovské nádraží a Pražského povstání.

Lom Mramorka je registrovaným významným krajinným prvkem. Prostředí lomu a navazující okolí vytváří typově několik velmi významných biotopů, které jsou základem pro vyšší druhovou rozmanitost. Vyskytují se zde velmi cenné skupiny bezobratlých živočichů. Vodní plocha na dně dobývacího prostoru sehrává roli potravní a reprodukční základny pro zvláště chráněné druhy obojživelníků a ryb. Celou lokalitu lze označit za velmi významné hnízdiště chráněných druhů ptáků. Na území lomu je svými životními nároky vázáno 12 druhů zvláště chráněných živočichů.