Lom Šífr

Lom Šífr je název někdejšího břidličného lomu, který se nachází nedaleko Svobodných Heřmanic v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Lom je v současnosti zatopený, v minulosti na něm ale probíhala intenzivní těžba břidlice (německy „Schiefer“ – odtud název lomu), která se zde zpracovávala na střešní krytinu. Historie lomu sahá daleko do minulosti – těžba břidlice je doložena přinejmenším do období po skončení 1. světové války. V té době lom i výrobnu vlastnil Emil Tatzel, který zde měl firmu už od roku 1921. Historie sahá možná až do roku 1824, kdy se v něm těžila břidlice za použití těžké ruční práce.

Činnost lomu byla obnovena znovu po druhé světové válce, ovšem po dosažení hloubky asi 37 m ho zaplavila spodní voda, která pronikala štolou vyraženou za účelem ověření kvality břidlice. Podle pamětníků byl přítok vody tak silný, že ho nedokázala zvládat ani nově instalovaná čerpadla. V současnosti je lomová jáma zatopená, jezero, které ji vyplňuje, dosahuje délky 500 m, šířky mezi 30 a 70 m a hloubky až 36 m. Teplota u dna bývá málokdy vyšší než 4 stupně Celsia.

Na dně zatopeného lomu se v minulosti uskutečnil nejrozsáhlejší československý experiment s dlouhodobým pobytem člověka pod vodou, tehdy třetí na světě. Vilém Kocián a Vladimír Geist se mezi 21. a 26. 9. 1967 ponořili na dno lomu Šífr a celých 100 hodin setrvali v hloubce 25 m. Keson (ponorná kabina Permon z válcoven Vítkovice Steel) pak zůstal na dně jezera jako památník.

Zatopený lom dlouhodobě využívají potápěči (přibližně od roku 1950). Ti ho poprvé začali mapovat mezi lety 1959 a 1960. Později v něm opakovaně docházelo (a stále dochází) i ke smrtelným nehodám potápěčů. V okolí lomu najdete několik pomníčků. Příčinou úmrtí je obvykle přecenění schopností, nezkušenost s ponory do velké hloubky či nevhodná technika.

Lom je oblíbeným místem ke koupání. Voda je sice oproti jiným lomům studená, ale zato křišťálově čistá a průzračná.