Maková hora

Maková hora je vrchol v Benešovské pahorkatině a významné poutní místo. Kopec, na němž stojí barokní poutní kostel svatého Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské, se nachází necelé dva kilometry východně od obce Smolotely v okrese Příbram ve Středočeském kraji.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské byl postaven v letech 1719 až 1722 italským architektem Marcem Antoniem Canevallem na zakázku Jana Felixe Chanovského-Kaselovského. Vysvětil ho roku 1723 biskup hrabě Jan Rudolf Špork a tehdy přišli na Makovou i karmelitáni, kteří sem přinesli milostnou sošku Panny Marie Škapulířské (dochovala se dodnes a na oltáři můžeme vidět její kopii). Po smrti Jana Felixe Chanovského přišel kostel o potřebný přísun peněz a nemohl tak být dostaven podle původních plánů s obvodními ambity. V této době opouští Makovou i řeholníci, jejichž klášter, podle některých zmínek, vyhořel. Od roku 1836 je vedena farní kronika, která dobře mapuje další období, jakožto i likvidaci Bratrstva svatého škapulíře a karmelské Matky Boží v době josefínských reforem. Bratrstvo obnovuje v letech 1853 – 1856 páter Jan Šrámek a zřizuje zde i faru.

Dalším důležitým historickým mezníkem byl rok 1886 kdy farář František Panocha (mj. zakládající člen Sboru dobrovolných hasičů Smolotely) vydává brožuru Popsání poutního chrámu Páně sv. Jana Křtitele a Matky Boží z hory karmel Královny sv. Škapulíře na Hoře Makové v Čechách, ve které sepsal kompletní historii kostela.

V září roku 1909 na Makové nastupuje páter Vincenc Bosáček pocházející ze starobylého příbramského rodu a s ním zde dlouhá léta žije také jeho bratr Josef Bosáček, akademický malíř (zhotovil malbu nad presbytářem) a spolupracovník Mikoláše Alše. K této době se váže i historie „čtyřnohého vodovodu“ – oslík, který nosil ke kostelu vodu, znal cestu i svůj úkol zpaměti. Sám přinesl dvě prázdné nádoby na hřbetě do vesnice, počkal až mu je někdo naplní a poté se vydal i s nákladem zpět.

Významně zasáhla Makovou první světová válka, kdy byly pro válečné účely odebrány kostelu zvony (zbyl tu pouze jediný nejmenší) a jen o kousek unikly stejnému osudu varhany, které byly ušetřeny pro svou historicko-uměleckou hodnotu.

V následujících letech se stav kostela horšil (drobná rekonstrukce byla provedena v 30. letech 20. stol.) éra komunismu však stavu kostelu nijak neprospěla, spíš naopak. Po převratu utrpěl kostel další velké rány v podobě krádeží a vandalismu. Až v polovině 90.let minulého století byla udělána generální oprava fasády, instalace zabezpečovacího zařízení, obnova schodišť. Následně pak oprava příjezdové silnice, osazení kostela novými dveřmi, vybudování přípojky elektrické energie. V této době (1996) přišel na Makovou řeholník – františkán František Angelo Homola, který se plně věnoval všem příchozím návštěvníkům a hlavně kostelu, v němž bydlel a jehož okolí zveleboval. Rekonstrukce se dočkaly i historické varhany a také bylo nainstalováno venkovní osvětlení kostela. I díky těmto opravám a úpravám se zvyšoval počet příchozích věřících, poutníků a návštěvníků na Makovou horu. V roce 2000 byly do věží kostela vráceny 2 nové zvony. Dále pak byly opraveny kamenné kříže před kostelem, do průčelí kostela byla vrácena rekonstruovaná socha Panny Marie Immaculaty. Poslední větší opravou bylo znovuposkládání obvodového tarasu.