Masarykova věž samostatnosti

Mohutný památník s vyhlídkovou věží se vypíná na vrchu Chlum (408 m) u Hořic v Podkrkonoší. Byl postaven po 1. sv. válce v době nadšení ze vzniku nové republiky, i když plány na postavení víceúčelové rozhledny se objevovaly již na počátku 20. století, když v roce 1908 zakoupila pozemky na Chlumu hořická Galerie plastik.

Současný památník s věží byl postaven až po 1. sv. válce. Zhotovení projektu se tehdy ujal architekt František Blažek (1863—1944), učitel hořické sochařsko-kamenické školy a odborník na kamenořez, který počítal s pamětní síní československých legií umístěnou v mohutné přízemní části, nad níž se měla zvedat 45 m vysoká věž sloužící jako rozhledna a případně také jako letecký maják na lince Praha-Varšava. Stavbu provedl Okresní sbor pro postavení Věže samostatnosti. Hloubení základů bylo zahájeno v březnu 1925, základní kámen byl položen 11. července 1926 za přítomnosti prezidenta T. G. Masaryka. Avšak v průběhu stavebních prací, které po roce 1930 vedla společnost architekta Jindřicha Malina, se ukázalo, že finanční požadavky překračují možnosti zadavatele stavby. Památník se sochami od Jana Vávry, Karla Lenharta a Emanuela Malého sice dokončen byl, ale věž byla do roku 1938 vztyčena jen do výše 25 metrů a již dostavěna nebyla. Její vrchol řadu let chránila provizorní stříška nahrazená později hvězdářskou kupolí. Pro veřejnost byla stavba otevřena až v roce 1938.

Na sklonku 2. sv. války byla věž poškozena německou armádou. Její oprava proběhla až po skončení války. Ve věži byla později zřízena astronomická observatoř. Stavba byla přejmenována na Památník odboje a patřila Svazu protifašistických bojovníků. V té době také začíná úpadek zájmu o památník. Jeho obnova proběhla až po roce 1989. Od roku 1999 je majetkem hořického městského muzea.

V 90. letech 20. stol. bylo k rozhledně po celkové rekonstrukci umístěno velké sousoší „Legie za hranicemi“ od sochaře Františka Duchače-Vyskočila. Rozhledna se posléze stala významným pietním místem a památníkem obětí první a druhé světové války i protikomunistického odboje. Zároveň získala pojmenování Masarykova věž samostatnosti.

V roce 2017 projevila hořická radnice zájem (mimo jiné i na základě ankety na svých webových stránkách) stavbu památníku po osmdesáti letech dokončit, tj. podle původního plánu věž navýšit o dalších 15 metrů. Na vrcholu Masarykovy věže by tak měl podle plánů vzniknout zasklený ochoz a nad ním ve výšce 37 metrů venkovní vyhlídka, ke které návštěvníci vystoupají po prodlouženém točitém schodišti. Náklady na dostavbu rozhledny byly tehdy odhadnuty na 15 mil. Kč. Město požádalo o dotace z Ministerstva obrany a dalších ministerstev, vyhlásilo i veřejnou sbírku. Královéhradecký krajský úřad předpokládal postupné poskytnutí až 6 mil. Kč. Na samotné dostavbě se měla podílet také Střední průmyslová škola sochařská a kamenická v Hořicích.

Původně se počítalo se zahájením stavby do konce roku 2018 a dokončením v roce 2020. Později byl termín dostavby posunut na rok 2022. V roce 2019 vyhlásilo město veřejnou soutěž na dostavbu rozhledny. Nenašel se však žádný uchazeč (zřejmě z důvodu složitosti celé akce kombinující stavební a kamenické práce). V roce 2020 byl v novém výběrovém řízení dodavatel vybrán, ale v důsledku výpadku příjmů města kvůli koronavirové krizi bylo v rámci úspor od projektu upuštěno.