Měsíční krajina Hřebeč

Lokalita bývalých dolů Hřebeč se nachází na Hřebečovském hřbetu, přibližně 2 km severně od osady Hřebeč. K lokalitě vede silnice spojující Hřebeč (osada obce Koclířov) a Boršov (místní část města Moravská Třebová), která se po výstavbě tunelu Hřebeč používá jen občasně, zejména při jeho uzavírkách.

V areálu Dolů Hřebeč se nachází halda hlušiny, která byla vytěžena ze zdejších dolů jako odpadní materiál. Deště a povětrnostní podmínky z ní vytvořily podivně tvarovaný povrch připomínající povrch Měsíce. Odtud se vám naskytne nádherný výhled na Moravskou Třebovou a její okolí. Poblíž měsíční krajiny najdete železniční zastávku Hřebeč–Doly, která je konečnou zastávkou Mladějovské úzkorozchodné dráhy.

Důl Hřebeč byl nejslavnějším dolem Hřebečsko-mladějovského revíru. Předmětem těžby byl lupek, sedimentární hornina vzniklá usazením vrstev jílovce na dně prehistorického moře ve všech geologických obdobích. Lupek je hornina tvořící vrstvy a lupeny, jež lze snadno oddělit v pravidelných útvarech. Jednotlivé druhy lupku se využívají k výrobě ohnivzdorných a žáruvzdorných produktů, např. i šamotu.

Šamot je žáruvzdorná hmota, používaná pro vyzdívky kamen, pecí a dalších výrobků a staveb, které musejí odolávat vysokému žáru (kolem 1 650 °C). Obsahuje přibližně 25 % oxidu hlinitého, cca 55 % oxidu křemičitého, zbytek příměsi – železo, titan, zirkonium, vápník, hořčík. Tyto příměsi dodávají šamotu barvu – bílou, šedou, typicky rezavou až černou. Dodává se ve formě cihel, malty nebo v sypkém stavu.

Pro přepravu lupku a uhlí z dolů Hřebeč do zpracovatelského závodu v Mladějově byla mezi lety 1917 a 1924 vybudována úzkorozchodná průmyslová železnice. Trať vede po vrstevnici kopců směrem na jih Mladějova a je dlouhá 11 km. Provoz skončil spolu s provozem celého mladějovského průmyslového areálu 31. 12. 1991. Od roku 1997 je trať využívána pro vyhlídkové turistické jízdy.