Nádraží Moldava v Krušných horách

Nádraží Moldava v Krušných horách se nachází mimo intravilán obce Moldava, asi necelé 3 km od jejího centra. Jeho areál tvoří dnes staniční budova a výtopna vzdálená zhruba 300 m na jihovýchod od staniční budovy. Součástí areálu bylo i skladiště vzdálené asi 50 m severozápadně od staniční budovy, které v roce 2009 shořelo úmyslně založeným požárem.

Severočeská železniční trať z Mostu na Moldavu v Krušných horách s napojením do Saska vznikla v letech 1871–1884. Hlavním cílem dráhy bylo umožnit export uhlí do sousedního Saska. Historické prameny uvádějí, že první vlak na Moldavu dorazil 6. 12. 1884 a byl to vlak nákladní. Pravidelná osobní doprava přes hranice byla na Moldavě zahájena v pondělí 18. 5. 1885. Trať je nazývána také jako Moldavská dráha nebo Teplický Semmering.

V době své největší slávy mělo nádraží na Moldavě 11 průběžných a 5 manipulačních kolejí, 34 výhybek, skladiště zboží, další skladiště, dvě stavědla, výtopnu, vodárnu, nakládací rampu, složiště, dvě točny a rozlehlou výpravní budovu. Zde měl stanoviště český i německý výpravčí vlaků, sídlil tu celní a pasový úřad obou zemí, restaurace a pošta.

Provoz trati do Německa byl zastaven 7. 5. 1945 v 17.30 hod. Na německé straně byly koleje demontovány, údajně sovětskými vojáky. V současnosti chybí koleje v délce téměř 9 km mezi Moldavou a Holzhau.

Po druhé světové válce zůstal v budově výpravčí vlaků ČSD, poštovní úřad a příslušníci ochrany státní hranice. Do uvolněných prostor přibyly dílny s internátem železničního učiliště, které zde působilo do června 1986. Do roku 2006 pokoje využívala vietnamská komunita podnikající u hraničního přechodu. V budově přechodně sídlil výpravčí, byla tu čekárna, toalety a restaurace až do července 2016, kdy nádražní budovu koupila Obec Moldava. Ta v roce 2022 nabídla objekt k prodeji za podmínky kompletní rekonstrukce objektu se zachováním jeho stěžejních architektonických prvků a následným využitím objektu pro soukromé i veřejné účely.

U nádraží najdete i pozůstatky základových pilířů dřevěných sloupů lanovky, která sloužila na přepravu materiálu při stavbě vodního díla Fláje. Lanovka byla v provozu v letech 1956–1962 a její délka byla 8 km.

Od roku 2008 se vedou oboustranné snahy o obnovu spojení mezi českou Moldavou a saským Holzhau, prozatím však bezvýsledně.