Observatoř Ondřejov

Observatoř Ondřejov se nachází asi 35 km jihovýchodně od Prahy v obci Ondřejov. Celý areál spravuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ), který je vedoucí vědeckou institucí v oblasti astronomie a astrofyziky v České republice.

Předmětem hlavní činnosti AsÚ je vědecký výzkum a vývoj v oblastech astronomie a astrofyziky, zahrnující zejména vznik, vývoj, dynamiku a fyzikální vlastnosti hvězd, hvězdných soustav a relativistických objektů, výzkum Slunce, sluneční aktivity a jejích vlivů na procesy na Zemi a v meziplanetárním prostoru, výzkum nejbližšího okolí Země, dynamiky přirozených a umělých těles Sluneční soustavy a výzkum meziplanetární hmoty a její interakce s atmosférou Země.

Ústav byl zřízen 1. 1. 1954 z Astrofyzikální observatoře a Laboratoře pro měření času, které byly vytvořeny o rok dříve z Ústředního ústavu astronomického po jeho začlenění do Československé akademie věd. Je tak přímým pokračovatelem vědecké tradice hvězdárny vystavěné v roce 1722 v pražském Klementinu – pozdější Státní hvězdárny – a observatoře v Ondřejově, založené Josefem Janem Fričem v roce 1898. Od roku 2007 je ústav veřejnou výzkumnou institucí.

Frič hvězdárnu daroval československému státu dne 28. 10. 1928 u příležitosti desátého výročí nezávislosti. Observatoř byla spravována Univerzitou Karlovou až do vzniku Československé akademie věd v roce 1953. Ta ji od té doby provozuje jako součást svého astronomického ústavu ve spolupráci s dalšími českými observatořemi.

Roku 1967 byl na observatoři instalován dvoumetrový zrcadlový dalekohled, nyní nazývaný Perkův dalekohled. Dalekohled je výrobkem firmy Carl Zeiss v Jeně v Německu a byl uveden do provozu v roce 1967. Hlavní zrcadlo má průměr 2 m a hmotnost 2,2 t. Tubus dalekohledu je shodou okolností podobný Hubbleovu kosmickému teleskopu (HST). Má hmotnost 33 t a jeho protizávaží 27 t. Všechny pohyblivé části mají celkovou hmotnost 83 t. Kopule dalekohledu byla vyrobena také v Německu, má průměr 21 m, hmotnost 195 t a její otáčení zajišťuje 24 vozíků. Štěrbina kopule má šířku 5 m.

V době dostavby byl dalekohled na devátém místě mezi největšími dalekohledy na světě. Dnes se nachází ve druhé stovce. Význam těchto (dnes středních) přístrojů spočívá především v možnosti dlouhodobého sledování zkoumaných objektů – velké světové dalekohledy se vzhledem k velkému vytížení pro systematické výzkumy nepoužívají.

Sluneční oddělení provozuje mimo jiné zenitový teleskop, solární spektrograf a dva sluneční radioteleskopy – z nichž nápadná je především desetimetrová radarová přijímací anténa umístěná poblíž přístupové cesty k dvoumetrovému dalekohledu. Je vybavena automatickým sledováním Slunce a zařízením pro záznam intenzity rádiových vln v decimetrové oblasti, které Slunce vyzařuje. Další antény pro decimetrové a centimetrové vlny jsou umístěny na tzv. „radarové louce“.

Nedaleko radioteleskopu můžete spatřit tzv. Čerenkovovův teleskop SST-1M (Small Sized Telescope) o průměru primárního zrcadla 4,3 m, vytvořený původně jako prototyp pro zamýšlenou největší a nejcitlivější mezinárodní observatoř vysokoenergetického záření gama na světě – pro Cherenkov Telescope Array (CTA). V současné době se v Ondřejově nachází dva tyto teleskopy.