Památník letecké havárie letounu DC-9

Památník letecké havárie letounu DC-9 leží na hranici katastrů Srbské Kamenice a Staré Olešky v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Dne 26. 1. 1972 v 17:01 hodin zde spadlo DC-9 jugoslávských aerolinií letící na lince Stockholm – Kodaň – Záhřeb – Bělehrad (let JAT 367). Z 28 lidí na palubě letadla přežila explozi a následný pád z výšky 10 050 m pouze letuška Vesna Vulović.

V době exploze se dvaadvacetiletá Vesna nacházela v ocasní části trupu, která byla při dopadu zbrzděna stromy a částečně sklouzla po svahu. Během pádu dívka utrpěla frakturu lebky, měla zlomené obě nohy, tři obratle, v důsledku čehož ochrnula od pasu dolů, postihla ji i řada dalších vnějších a vnitřních zranění. Zpočátku byla léčena v České Kamenici, později byla transportována do Vojenské nemocnice v Praze 6. Po několika náročných operacích se ji vrátil cit do nohou a začala znovu chodit. Vesnino vyléčení bylo považováno za velký úspěch československého zdravotnictví. Do vlasti se Vesna vrátila v březnu 1972. Vesna chtěla po uzdravení znovu létat jako letuška, společnost jí to však neumožnila. Poté, co se plně vyléčila ze svých zranění, pokračovala v práci pro JAT jako administrativní pracovnice. U JAT pracovala ještě 18 let, než odešla v roce 1992 do důchodu. Zemřela v prosinci 2016 ve věku 66 let. Vesna se dostala do Guinnessovy knihy rekordů jako jediný člověk, který přežil nejdelší volný pád.

Již v den nehody federální ministerstvo dopravy ustanovilo komisi, která měla za úkol zjistit příčiny této letecké katastrofy. V průběhu následujících dnů se posuzovala řada aspektů. Brzy se díky některým nalezeným předmětům pozornost soustředila na možnost výbuchu nastražené nálože. Odborný posudek z oboru mechanoskopie, defektoskopie a chemie, který vypracoval Kriminalistický ústav VB, pak hovořil jednoznačně. Byly nalezeny součásti výbušného zařízení, které bylo ukryto v kufru. Chemická analýza prokázala přítomnost složek trhaviny jak na zbytcích kufru, tak na částech zavazadlového prostoru letadla. Nalezen byl rovněž hodinový strojek, který spustil explozi. Pro výbuch rovněž svědčilo poškození lanek řízení, stopy po průrazech na dveřích zavazadlového prostoru a další jednoznačné důkazy.

K atentátu se údajně přihlásila chorvatská, protisrbsky orientovaná, fašistická organizace Ustaša, jejíž členové provedli po druhé světové válce více než dvě desítky teroristických akcí proti Jugoslávii. Vina jim však nebyla nikdy prokázána. V roce 2009 novináři předložili teorii, podle které bylo letadlo sestřeleno československou armádou. DC-9 prý měly zasáhnout dvě rakety země vzduch S-75 Volchov, které obsluha odpálila, když si operátor radaru spletl relativně malý odraz DC-9 s nepřátelskou stíhačkou. Důvodem jeho unáhleného činu mělo být, že poblíž letěl let státní důležitosti s vysoce postaveným komunistickým funkcionářem. Důkazy k tomuto tvrzení však chybějí. Oficiální příčinou letecké nehody tedy zůstává exploze nástražného výbušného systému.