Popraviště na Šibeničním vrchu

Popraviště na Šibeničním vrchu se nachází v katastrálním území Bošířany v Horním Slavkově v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Za dávných časů byly tresty smrti vykonávány převážně za městskými branami. Výjimečně byl odsouzenec popraven přímo na místě, kde svůj zločin spáchal. Popraviště – šibenice stávala zpravidla poblíž města tak, aby byla dobře viditelná. Ke stavbě se proto využívalo vyvýšenin a pahorků nebo kopců zbavených porostu. Šibenice stávaly také podél hlavních příjezdových cest do města nebo významných křižovatkách. Městská rada tím dávala jasně najevo, že ve městě panuje právo a spravedlnost, a těm, kdo vstupují se špatnými úmysly, se zde špatně povede.

Při rozvaze o místu popraviště se také zohledňovala potřeba prostoru pro více přihlížejících, kteří byli důležitou součástí veřejné popravy. Zprvu bylo popraviště v Horním Slavkově v místech nad kostelem sv. Anny, a to do roku 1300, kdy byl Horní Slavkov povýšen na město. Tehdy také obdržel soudní pravomoc s hrdelním právem. Po založení nového města a kostela sv. Anny v roce 1500 bylo zbudováno nové popraviště na Šibeničním vrchu na cestě z Horního Slavkova do Bošířan. Toto popraviště patří k nejzachovalejším u nás. Dochovala se celá podstava s dveřním otvorem a všemi třemi pilíři. Ty sloužily jako opěra trámů, na které se uvazovali odsouzení. Pilíře byly původně vysoké až šest metrů.

Nad vchodem do šibenice byl kámen, který je dnes uchován v Lokti. Do tohoto kamene byl vytesán znak města s nápisem, jenž v překladu zní přibližně takto: „Slavkov, císařské svobodné město, má jméno od Slávka, jest krášleno cností a spravedlností, za což je Bohu děkovati.“ Nápis je odkazem na údajného zakladatele Slavkova, na Slávka z rodu Hrabišiců. Ten zřejmě ve 12. st. založil uprostřed lesů osadu, která pak získala jméno Slavkenwald.

Městský znak umístěný v roce 1936 okrašlovacím spolkem nad vchod šibenice, pochází ze zvonice nedaleko stojícího kostela sv. Jiří. Kromě letopočtu, který se stavbou šibenice nesouvisí, dvou řemeslníků s kladivem a sekerou, podpírající městský erb, bylo dříve možné v kameni přečíst i tato prorocká slova: „Hodie mihi cras tibi“ neboli „Dnes mně, zítra tobě!“. Jak trefné na zdi popraviště a jak dvojsmyslné vzhledem k tomu, že tato slova původně pro šibenici určená nebyla.