Průhonický park

Přírodně krajinářský park o rozloze 250 ha založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Využil členité údolí potoka Botiče a jeho přítoků Dobřejovického a Zdiměřického potoka, použil původní domácí dřeviny v kombinaci s dovezenými cizokrajnými dřevinami. Jako základ parkové kompozice založil mistrně volené průhledy. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů střídal s lučními plochami, rybníky, potoky a jejich slepými rameny. Dovedně využil proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích. Výsledkem jeho celoživotního úsilí je vrcholné krajinářské dílo světového významu, jež vytvořil vlastním originálním způsobem.

Mimo významu umělecko-historického je park cenný i dendrologicky, jako sbírka domácích a cizokrajných dřevin – okolo 1600 druhů. Výjimečná je sbírka rododendronů čítající okolo 8000 kusů ve 100 druzích a kultivarech.

K Průhonickému parku patří také cenné genofondové sbírky soustředěné v Botanické zahradě na Chotobuzi a dendrotéka – sbírka šišek.

Park je zároveň nejvýznamnějším krajinným prvkem jihovýchodně od Prahy a též důležitým útočištěm všech organismů v této krajině. Průhonický park je od roku 2010 Národní kulturní památkou a památkou UNESCO.