Rozhledna Frýdlantská výšina

Dne 25. října 1889 vznikl německý „Okrašlovací a zvelebovací spolek pro město Frýdlant“ (Anpflanzungs und Verschönerungs Vereine). Ten si dal za jeden ze svých úkolů zbudovat rozhlednu. K její stavbě vybrali členové spolku čedičový vrchol Frýdlantské výšiny (dříve Resselberg, 399 m n. m.), nacházející se severně od města. Na něm vybudovali a 6. července 1890 zpřístupnili dřevěnou trámovou opláštěnou rozhlednu o výšce 14 metrů. Říkalo se jí „Dresslerova výšina“, a to podle Antona Dresslera, člena Spolku, jenž se jak osobně, tak finančně o vystavění rozhledny zasloužil. Tvůrcem vyhlídkové věže byl místní truhlář Josef Haupt, který se stal později předsedou Spolku. U paty rozhledny fungovalo přes léto jednoduché pohostinství.

Na jaře roku 1905 ovšem musela být rozhledna pro svou zchátralost stržena, neboť nevydržela odolávat zdejším klimatickým podmínkám. Hned příští rok se ale započalo se stavbou nové. Dne 17. května 1906 došlo k položení základního kamene pro rozhlednu stavěnou na žulových základech a budovanou z červených, dvakrát pálených cihel dle projektu frýdlantského stavitele Rudolfa Hampla. Poslední dubnový den následujícího roku (1907) proběhlo za velkého zájmu veřejnosti zpřístupnění rozhledny, během kterého se otevřela i blízká restaurace s dřevěnou verandou. Tento přízemní objekt byl zbudován ze žlutých cihel dovezených sem z kunratické cihelny. Místu se pak na počest donátora rozhledny až do druhé světové války říkalo Dresslerova výšina. Postupně se ovšem frýdlantský okrašlovací spolek dostával do hospodářských těžkostí, které vyvrcholily 2. května 1940 dražbou, během níž rozhlednu získal Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (DGV).

Turisté na rozhlednu chodili až do roku 1945. Po druhé světové válce věž chátrala, ale stále zůstávala v provozu, byť si zájemci o vyhlídku nejprve museli půjčit klíče od vstupních dveří rozhledny v blízkém obytném domě. Od roku 1958 se ale rozhledna opět uzavřela, neboť začala sloužit jako převaděč televizního vysílání a ve zděné části rozhledny fungovalo zařízení pro navigaci dopravních letade letících směrem na Varšavu, Stockholm nebo Moskvu. Nacházel se zde všesměrový radiomaják D-VOR s identifikačním znakem „OKX“. Tak tomu bylo až do podzimu roku 1979, během něhož se telekomunikační systémy přestěhovaly na novou kovovou věž zbudovanou téhož roku poblíž rozhledny. Přemístilo se i letecké navigační zařízení, a to na maják vystavěný na loukách u Dětřichova.

Během roku 1980 předalo město rozhlednu i s blízkým okolím tělovýchovné jednotě (TJ) Slovan Frýdlant a jejímu turistickému odboru. Ten sice původně s ohledem na technický stav věže uvažoval o jejím odstřelu, nakonec ale zvolil zachování vyhlídkové věže a provedl generální rekonstrukci stavby, na níž se podíleli členové odboru turistiky, kteří odpracovali 2500 brigádnických hodin, spolu s pracovníky Stavokombinátu. Otevření rozhledny a přilehlého areálu po provedené obnově se uskutečnilo 6. listopadu 1982.

V roce 1992 se frýdlantský odbor Klubu českých turistů (KČT) zaregistroval jako samostatný Klub turistů Frýdlant (KTF) a s tělovýchovnou jednotou Slovan Frýdlant uzavřel smlouvu o dlouhodobém pronájmu areálu U rozhledny. Provoz rozhledny tak od té doby zajišťuje frýdlantský Klub turistů. Během léta roku 2000 proběhla rekonstrukce objektu, a v průběhu roku 2014 se objevily plány na její zvýšení, aby umožňovala rozhled přes současnou vzrostlou vegetaci. Tyto plány ovšem zamítli památkáři a věž se tak zvyšovat nebude.

Rozhledna je vysoká 20,8 metru. Ve výšce 18,6 metru se nachází vyhlídkový ochoz. Ke vchodu do rozhledny vede pět schodů. Uvnitř věže je vybudováno točité schodiště o 52 stupních vinoucí se vzhůru ve směru chodu hodinových ručiček. Na jeho konci je na kamenném krakorci osazen balkón vystupující na jižní straně rozhledny. Ten ovšem není přístupný. Následně pokračuje schodiště dalšími 48 stupni až k vyhlídkovému ochozu. Odtud vede ještě dalších deset železných schodů na úplný vrchol věže, který ale není pro turisty přístupný.