50.3959433N, 12.9678925E
Jáchymov 1016, 362 51 Jáchymov
Klínovec (německy Keilberg, dříve též Sonnenwirbel) je 1244 m vysoká hora v severozápadních Čechách, nejvyšší vrchol Krušných hor, nejvyšší bod okresů Karlovy Vary a Chomutov a také Karlovarského a Ústeckého kraje. Jde o čtvrtou nejprominentnější českou horu.
Na vrcholové plošině se nachází v současnosti uzavřený hotel s 17 m vysokou rozhlednou (opravenou a zprovozněnou) a telekomunikační betonová věž vysoká 56 m. Z jižní strany vede k vrcholu lanová dráha Jáchymov – Klínovec, ze severní strany vede další lanová dráha Dámská. Rozhledna i hotel jsou nejstaršími a nejvýše položenými budovami v Krušných horách. Horský hotel Klínovec s rozhlednou je od roku 1992 chráněn jako kulturní památka.
V roce 1817 postavilo město Jáchymov na vrcholu vyhlídkovou věž, která v roce 1868 shořela. Tuto první vyhlídkovou věž navštěvovali často i lázeňští hosté z Karlových Varů, odkud přijížděli kočáry taženými koňmi. V roce 1883 začal krušnohorský spolek z Jáchymova se stavbou kamenné osmiboké 17 m vysoké rozhledny. Ta byla 3. 8. 1884 pod názvem Kaiser-Franz-Josephs-Turm (Věž císaře Františka Josefa) slavnostně otevřena.
V roce 1893 byl přistavěn k rozhledně zděný objekt s hostinskou místností a bytem pro hlídače. Od roku 1897 pracovala na Klínovci poštovní stanice, vybavená od roku 1906 telefonní linkou. V roce 1900 byl přistaven prostorný Dotzauerův sál. Přistavena byla také kuchyň a v prvním poschodí devět pokojů pro hosty. Na počest šedesátileté vlády císaře Františka Josefa podnítil J. R. Sobitschka konání Jubilejní výstavy přímo na vrcholu Klínovce, zaměřenou na prezentaci výrobků obyvatel české strany Krušných hor. Pro tuto výstavu byla v roce 1907 postavena výstavní hala s velkolepým kazetovým stropem. Na 26 kazetách jsou znázorněny znaky horních měst z české strany Krušných hor. Výstavu, otevřenou s velkou slávou dne 1. 6. 1908, navštívilo 40 000 návštěvníků a významných hostů. Od roku 1918 nese výstavní hala název Sobitschkův sál. V letech 1912–1913 došlo k rozšíření ubytovacích objektů až pro 80 hostů a vznikl celý velký areál hotelu s rozhlednou.
V roce 1919 musela být provedena oprava rozhledny a v roce 1929 bylo provedeno další rozšíření hotelu a ubytování mohlo být poskytnuto 112 hostům. Hotel měl už tři velké sály – Dotzauerův sál, Sobitschkův sál (původně Jubilejní hala), a Müllerův sál (po dlouholetém předsedovi jáchymovského krušnohorského spolku). Stavebně tak byl dokončen ucelený areál horského hotelu s rozhlednou.
Za druhé světové války sloužil hotel vojenským účelům a po válce byl v letech 1951–1960 využíván armádou jako rekreační středisko. Nebyla prováděna žádná údržba areálu. V 70. letech 20. století bylo zdivo rozhledny zpevněno betonovým pláštěm, který však urychlil postupnou destrukci zdiva. Po roce 1990 získalo celý areál město Jáchymov, hned v následujícím roce jej však prodalo. Brzy na to byl areál opětovně prodán, a tak hotel i rozhledna dále chátraly. 7. 8. 2003 hotel s rozhlednou koupila společnost Služby Boží Dar s.r.o., (jejímž 100 % vlastníkem je město Boží Dar). Když v roce 2004 byla zahájena oprava schodiště a střechy rozhledny, bylo krátce po započetí rekonstrukce zjištěno, že věž má neopravitelně narušené zdivo až do hloubky kamenné konstrukce. Proto v roce 2009 odkoupilo město Boží Dar od společnosti Služby Boží Dar rozhlednu s cílem provést její rekonstrukci. Ta probíhala od června 2012 do října 2013.
Rozhledna byla slavnostně znovuotevřena 28. 10. 2013. V přízemních místnostech věže lze zhlédnout stálou expozici o historii rozhledny Klínovec včetně záběrů z webových kamer umístěných na ochozu věže, což oceňují zejména ti návštěvníci, kteří nemohou vystoupat po schodech na vyhlídkový ochoz. Stav ostatních objektů horského hotelu je havarijní. Z rozhledny lze pozorovat Fichtelberg, Krušné hory, Děčínský Sněžník, České středohoří, Doupovské hory, Tepelskou vrchovinu nebo Slavkovský les.
Přijet lze přímo na místo.
Parkování je zpoplatněno.
Vstup je zpoplatněný. V době mé návštěvy 50 Kč.
Parkovat lze na Parkoviště 9 Klínovec - vrchol vedle rozhledny.
Odkazy: bozidar.cz
Autor fotografií: Petr Žák | Jednou stopou Českem, z.s.
Zdroj informací: wikipedia.org, bozidar.cz
Přidat hodnocení