Rozhledna Štěpánka

Rozhledna Štěpánka (německy Stephanshöhe) je nejstarší rozhlednou Jizerských hor. Nachází se na vrchu Hvězda na Příchovickém hřebeni, v katastrálním území Příchovice u Kořenova v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Křkonošské silnice, jejímž nejvyšším patronem byl arcivévoda Stephan – Štěpán, který tehdy vystoupil na vrch Buchstein (dnes Hvězda).

Kníže Rohan kopec na jeho počest přejmenoval na Štěpánovu výšinu a zahájil zde stavbu rozhledny. Byla však postavena pouze základna věže se vchodem, kdy se arcivévoda přestal těšit přízni vídeňského dvora a odešel do Uher. Kníže, který stavbu zahájil zřejmě pro posílení svého vlivu ve Vídni, práce pozastavil a torzo věže poté stálo nad Tesařovem celých 40 let. Udržoval ji Horský spolek a turisté sem chodili pozorovat slunce.

Zajímavé národností poměry této části hor se odrazily i na nedokončené rozhledně. Rozhlednu od knížete převzal Horský spolek a o 4 roky později byla dostavěná věž otevřena. Rozhledna je vysoká 24 metrů. Výhled z ní je opravdu krásný – kromě západních Krkonoš je odtud velice hezky vidět roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí, stejně jako i údolí Desné a Kamenice a další, podstatně vzdálenější krajina. Od roku 2007 je na Štěpánce v provozu webkamera, takže můžete sledovat Kořenov on-line.

O Štěpánce se vypráví pověst, podle níž kníže Rohan stavbu zastavil na varování cikánky – hadačky, která mu předpověděla, že zemře brzy po dokončení věže. Roku 1892 byla rozhledna dokončena a kníže Rohan skutečně brzy po té zemřel – ovšem v úctyhodném věku 91 let.

Poblíž rozhledny tradičně stojí dřevěnný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu. Za věží byly trosky kamenného válečného kříže, který byl vztyčen místními Němci v říjnu 1944 na památku padlých příslušníků německé branné moci z Kořenova a okolních obcí. Jednotlivá místa narukování znázorňují pamětní kameny poskládané do půlkruhu se středem v kříži. Železný kříž byl po skončení války roku 1945 rozlomen a shozen ze skály. Roku 2011 byly jeho části nalezeny nadšenci do historie a památník byl jako jediný svého druhu v Česku ilegálně obnoven. Vzhledem ke kontroverzi byla u památníku umístěna vysvětlující tabule. Dne 25. 3. 2023 neznámý vandal kříž strhl z podstavce, čímž se znovu rozbil na několik kusů. Zbytky kříže byly odstraněny, zájem o ně projevilo Severočeské muzeum v Liberci, které připravuje expozici o Říšské župě Sudety.