Scholzeho větrný mlýn

Větrný mlýn u Uhelné (německy Kohlige) postavil v letech 1842 až 1843 Josef Scholze, tesař a majitel hospodářství z nedalekých Václavic. Ve mlýně byla dvě mlecí složení a šrotovník. Podle dobových záznamů se ve mlýně ročně semlelo 14 až 16 tisíc měřic obilí. Po Josefu Scholzovi zde provozoval mlynářské řemeslo jeho syn Filip, který po roce 1860 začal mlýn pronajímat.

Řemeslo postupně upadalo, protože hospodáři z okolí začali dávat přednost mletí obilí v nedaleké Žitavě. Posledním mlynářem ve větrníku u Uhelné byl v letech 1870 až 1875 Gotthelf Berndt, který provozoval také pekárnu. Po roce 1875 se ve mlýně už jen šrotovalo. V roce 1890 provoz ustal úplně a byly sundány větrné lopatky. Na počátku 20. století podle záznamu z roku 1909 sloužila budova jako seník.

Bývalý mlýn v průběhu dalších desetiletí postupně chátral, jak dokládá i záznam v evidenčním listu nemovité kulturní památky z roku 1967, kde se mj. hovoří o rozbité střeše objektu a strženém větrníku.

V roce 1973 objevil ruiny větrného mlýna a přilehlého domku Jiří Fanta a rozhodl se mlýn zachránit. O rok později mlýn koupil od státu a získal souhlas k jeho rekonstrukci, načež sloužil k rekreačním účelům. V roce 1999 Jiří Fanta mlýn prodal. Poté prošel rozsáhlými stavebními úpravami a začal v něm být počátkem 21. století provozován penzion.