Stará čistírna odpadních vod v Bubenči

Stará čistírna odpadních vod v Bubenči je významným dokumentem historie architektury, techniky a vodohospodářství. Byla postavena v letech 1901–1906 jako poslední článek systematické stokové sítě v Praze.

K čištění většiny odpadních vod města Prahy sloužila až do roku 1967, kdy byla nedaleko na Císařském ostrově uvedena do provozu Ústřední čistírna odpadních vod. Projekt kanalizace i návrh technických parametrů čistírny vypracoval stavební inženýr britského původu sir William Heerlein Lindley. V roce 1991 byl areál prohlášen za kulturní památku, v roce 2010 za národní kulturní památku a od roku 2016 kotevním bodem Evropské cesty průmyslového dědictví (ERIH).

Proces mechanického čištění odpadní vody se v bývalé pražské čistírně odpadních vod dělil na tři hlavní části. Splašky nejprve protékaly tzv. mřížovím, tedy pevnými česlemi, kde docházelo k odstranění hrubých nečistot, které se následně ručně stíraly. Dalším stupněm bylo usazování štěrku a písku v lapáku písku. Písek se následně odčerpával pomocí pískové pumpy do pračky písku. Konečným stupněm čištění bylo usazování jemného kalu v 10 usazovacích nádržích a jeho odčerpávání kalovými čerpadly do kalojemů na Císařském ostrově, popř. přímo do kalové lodi. Kalová loď sloužila k dopravě kalů pro využití jako hnojiva.

K dalšímu strojnímu vybavení čistírny patří dva parní stroje a kotle. Jako hlavní zdroj energie sloužily do 20. let 20. století, kdy v čistírně došlo k elektrifikaci a dále už byly využívány jen pro protipovodňová čerpadla. Čistírna byla vybavena také zařízením pro zlepšení sedimentace dávkováním vápenného mléka, popř. síranu hlinitého a zařízením na případnou dezinfekci odpadních vod v případě epidemie. Dávkování chemikálií však nebylo patrně provozováno. Zvýšený přítok odpadních vod po vytvoření Velké Prahy vyvolal potřebu modernizace čistírny, která proběhla v roce 1927. Cílem bylo zvýšení kapacity čisticího procesu, kdy byla postavena nová česlovna, nový trojdílný lapač písku a další čtyři usazovací nádrže. V roce 1928 pak byla prodloužena trať polní dráhy pro dopravu materiálů na Císařský ostrov.

Další rekonstrukce proběhla v roce 1947, ale čistírna již v té době kapacitně nestačila a část vody odtékala nečištěná do Vltavy. Proto bylo v roce 1954 rozhodnuto o stavbě nové Ústřední čistírny odpadních vod Praha, která byla dokončena v letech 1966-1967.