Stará plynárna

Poblíž hlavní silnice v Hřensku se v hluboké skalnaté rokli nalézá Penzion Stará Plynárna. Původně šlo o zařízení na výrobu acetylenu, který se používal pro svícení v obytných domech v Hřensku. Plynárna byla postavena v roce 1905 ve stylu středověkého hradu. Za svého asi dvacetiletého provozu zásobovala plynem dvanáct nedalekých obytných domů. Umístění v rokli nebylo náhodou, ale z bezpečnostních důvodů, aby v případě výbuchu nebyly ohroženy okolní domy.

V šedesátých letech minulého století byl objekt plynárny upraven na rodinné bydlení, přesto však dál chátral. V roce 2004 ruinu koupil soukromník a budovu plynárny zrekonstruoval do původní podoby.

Asi 200 metrů nad Starou Plynárnou je zaniklý hřbitov. Hřbitov byl založen roku 1874 při staré cestě zvané Streckweg, kterou obyvatelé chodili do kostelů v sousedních obcích. Před jeho založením byli lidé z Hřenska pohřbíváni v Arnolticích nebo v Růžové. Na hřbitově se dochovala novogotická hrobka, která patřila významnému hřenskému obchodníku s dřívím Ignazovi Clarovi. Středně velká kamenná hrobka má novou střechu, ve stropě malé díry, je bez oken a dveří, místo kterých je poškozená mříž.

Historka o duchovi:
Čerstvě po otevření plynárny se při výrobě acetylenu otrávil jeden z německých dělníků. Zjistilo se, že byly porušeny bezpečnostní předpisy, a aby za to tamní nadřízení nebyli stíháni, zavolali svého známého doktora, který dělníka ohledal a napsal do protokolu místo smrti otravou, že smrt nastala selháním organismu a celkově stářím dělníka. Dělníka pochovali na hřbitově nad plynárnou. Pochopitelně duši dělníka se to nelíbí, a proto se do plynárny každý měsíc při úplňku vrací a straší.