Štola Starý Martin
50.6973569N, 13.8467828E
-
MístoHusitská, 417 41 Krupka
-
Popisbývalý cínový důl
50.6973569N, 13.8467828E
Husitská, 417 41 Krupka
Oblast okolo Krupky patří k nejstarším těžebním revírům v Krušnohoří, je pokládána za nejdříve dobývané naleziště cínu ve střední Evropě. Prohlídková štola Starý Martin v revíru Steinknochen je hornickou památkou prvořadého významu, důlní dílo sleduje cínonosnou žílu Lukáš, která se svou směrnou délkou kolem 2 kilometrů, patří k nejdelším cínovým rudním žilám ve střední Evropě.
Cínová žíla Lukáš patří k plochým rudním žílám, ve skále je uložená jako kra. Její mocnost se pohybuje od 15 do 50 cm a zdejší cínová ruda, zvaná kasiterit, má v nejbohatších úsecích až několikaprocentní obsah cínu, a to bez nežádoucích přísad, např. arsenu. Až do poloviny 18. století se cínová ruda dobývala hloubením jam z povrchu. Roku 1864 koupili krupské doly báňští podnikatelé Lewald a Schiller, kteří zahájili ražbu štoly Starý Martin. Po čtyřech letech byla štola dlouhá již 227 metrů. Po smrti obou podnikatelů řídila těžbu cínové rudy vojenská správa, tzv. Militärbergbau Graupen. Ta nechala v roce 1916 zvětšit profil štoly a také položit koleje na dopravu důlními vozíky. Ještě téhož roku byla těžební práva prodána Škodovým závodům v Plzni. O tři roky později se novým majitelem dolů stal Hugo Mautner. V roce 1919 byly v provozu 3 poruby, na kterých pracovalo 120 horníků.
Těžba byla zastavena roku 1923, ve štole probíhaly jen udržovací práce. Za 2. světové války byla z hlavní chodby ražena průzkumná díla, hledala se ložiska wolframu, který chtěli Němci využít pro válečné účely. Překop byl dokončen až do prostoru pod Komáří vížkou, ale očekávaných výsledků dosaženo nebylo.
Na konci 60. let 20. století byla štola Starý Martin definitivně uzavřena. Nápad otevřít ji jako prohlídkovou trasu byl realizován v letech 1999 až 2000. Dne 15. 9. 2000 byla štola Starý Martin slavnostně otevřena veřejnosti.
Roku 2015 byla štola Starý Martin spolu s dědičnou štolou Dürrholz prohlášena za kulturní památku. Jako hlavní montánní památka Hornické krajiny Krupka se roku 2019 stala světovým dědictvím, když byla jako součást Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsána na seznam památek UNESCO.
Vzdálenost od parkování je 30 m.
Parkování není zpoplatněno.
Vstup je zpoplatněn. V době mé návštěvy 100 Kč
Parkovat lze na Parkoviště štola Starý Martin, které se nachází naproti vchodu do štoly.
Web: krupka-mesto.cz
Související odkazy: visitkrupka.cz
Fotografie: Petr Žák
Text: webové stránky Visit Krupka
Přidat hodnocení