Strahovská knihovna

Strahovská knihovna je historická klášterní knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven – sbírky čítají na 200 000 svazků, z toho přes 3 000 rukopisů a 1 500 prvotisků, uložených ve zvláštním depozitáři.

Knihovnu tvoří dva sály, Teologický a větší Filosofický, propojené spojovací chodbou, která slouží také jako knihovna. Najdeme zde i kabinet kuriozit, předchůdce pozdějších muzeí.

Barokní Teologický sál vznikl v letech 1671–1679 podle návrhu architekta Giovanniho Dominika Orsiho, od něhož je i štuková výzdoba stropu. V barokních knihovnách je na 18 000 knih s teologickým zaměřením, dřevěné vyřezávané kartuše s obrázky a nápisy nad policemi označují druh literatury v příslušném oddělení. Jedná se zde o první knihovnickou pomůcku. Nástropní fresky Siarda Noseckého z 18. století znázorňují vztah lidí ke knize, latinské nápisy jsou citáty z bible. K zajímavým exponátům Teologického sálu patří tzv. kompilační kolo, pult ke studiu několika knih najednou. Na policích kola byly umístěny knihy, speciální mechanismus nedovoloval knihám, aby se spadly, ale zůstaly na svých místech.

Velkolepým završením stavebního vývoje strahovského areálu byla výstavba nové knihovny s klasicistním sálem Filozofickým za opata Václava Mayera. Vybudováním knihovny, kterou zpřístupnil veřejnosti, zabránil opat zrušení kláštera v josefinské době. Opat byl navíc blízký Josefu II. a štít průčelí Strahovské knihovny dal ozdobit medailonem Josefa II. – osvíceného panovníka, který oceňuje hodnoty knihovny. Knihovna vznikla přestavbou bývalé sýpky pod vedením Ignáce Palliardiho. Vzápětí nato byla knihovna přestavěna a přizpůsobena na rozměry knihovního interiéru ze zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, jehož knihy se strahovskému opatovi podařilo získat. Knihovna z ořechového dřeva byla v Praze postavena v letech 1794–1797 původním autorem Janem Lahoferem z Tasovic. Nejvyšší řady knih jsou přístupné pouze z galerie, na kterou vedou v rozích knihovny spirálovitá schodiště, maskovaná falešnými hřbety knih.

V roce 1794 pak vymaloval strop knihovny Anton Maulbertsch na námět Cesta lidstva k moudrosti podle malby knihovny v Louce. Knihovna není zdaleka zaměřena jen nábožensky, ale jsou zde i knihy lékařské, farmaceutické, matematické, právnické, filozofické, geografické, astronomické aj. Sál je dlouhý 32 m, široký 10 m a vysoký 14 m.

Kabinet kuriozit obsahuje přírodovědné sbírky, s různými živočichy, minerály, maketami plodů ovoce. Ve spojovací chodbě jsou lékařské, právnické nebo alchymistické knihy. Velmi zajímavá je na konci chodby dendrologická knihovna tzv. xylotéka. Desky knih jsou ze dřeva příslušného stromu. Je zde také faksmilie Strahovského evangeliáře z 9. století s mimořádnou iluminační výzdobou či unikátní "elektrický stroj" z 18. století. Najdete zde několik zemských a astronomických globusů. Ke kuriozitám patří také např. model válečné lodi, dělové koule, vojenské boty atd.