Středověké podzemí ve Světlé nad Sázavou

Středověké podzemí ve Světlé nad Sázavou se nachází severovýchodně od kostela sv. Václava. Žádné známé písemné prameny o tomto podzemí a jeho prvotním účelu nehovoří. Poslední průzkumné práce, včetně hrubého geodetického zaměření a snad i vyčistění podzemí, zde byly prováděny za války, v roce 1944. Později bylo podzemí navštěvováno jen odvážnými a zvědavými světelskými kluky a – bohužel – zaváženo místními občany odpadky.

Do vyčištění podzemí se v letech 1999 až 2002 pustila skupina nadšenců z Vlastivědného spolku Světelsko za pomoci a pochopení pracovníků městského úřadu. Bylo zde instalováno osvětlení a upraven vstupní vestibul s malou výstavkou.

Délka podzemních chodeb včetně rozrážek činí téměř 200 metrů, všechny čelby a rozrážky končí v pevné hornině. Spojení s dalšími podzemními prostorami neexistuje, to znamená, že lidová tradice o propojení tohoto podzemí a ostatních sklepů středověkého města, případně pokračování chodeb pod řekou Sázavou pod zámek, a dokonce na hrad Lipnici se nepotvrdila. Přesto můžeme říci, že se jedná o krásnou ukázku patrně středověkých razicích prací, o jejichž smyslu a účelu se můžeme jen dohadovat z analogie k obdobným dílům v jiných městech. Rozborem charakteru ražeb a jejich postupu bylo zjištěno, že nejstarší ražby byly započaty přímo do skalního výchozu nad meandrem řeky Sázavy. Jednalo se o dva sklepy ve skále náležející k dnes už neexistujícím stavením.

Stáří vzniku podzemí se zatím nepodařilo přesně určit. Vzhledem k tomu, že nejstarší vchody do podzemí jsou situovány v blízkosti poměrně výrazných tektonických struktur, nelze vyloučit, že první práce byly průzkumného charakteru prováděné prospektory na rudy někdy koncem 13. století, tak jak je známe z okolních měst Havlíčkova Brodu, Ledče n. S., Jihlavy a dalších. Vše nasvědčuje tomu, že podzemí vznikalo postupně a patrně se s majiteli měnilo i jeho využití. Lze předpokládat, že světelské podzemí vzniklo ve své konečné podobě pravděpodobně v 15. století, čemuž nasvědčuje zvláště kvalita provedené práce. Nelze však vyloučit i pozdější doražby a úpravy povrchu.

Nejstarší nálezy střepů keramiky odpovídají asi 15. století. Je však pravděpodobné, že v minulosti byly občas sklepy důkladně čištěny, zvláště byly-li používány k ukládání potravin.

Zhruba ve střední části podzemí došlo patrně k nechtěnému proražení do staré studny. Studna má dnes hloubku 9,8 m od povrchu a její dno se nachází 3,25 m pod úrovní podlahy rozrážky v podzemí. Má kruhový průměr o ploše 1 m2, je celá tesaná v pevné pararule. Pro nedostatek vody sloužila zřejmě jen pro pomocné větrání podzemí, přičemž hlavní podíl na větrání měly svislé vrty o průměru asi 10 cm a délce od 4 do 6 m.