Tvrz Mrač

Tvrz Mrač stojí na vyvýšenině u stejnojmenné obce, resp. nad její místní částí Podmračí, asi 5 km severně od Benešova. Je jedinou zachovalou tvrzí ve střední Evropě s plášťovým opevněním, kde je do systému opevnění začleněna jedna palácová a zároveň hospodářská budova. Jako kulturní památka je chráněna nejen tvrz, ale i tvrziště v místech původní tvrze na ostrožně a zřícenina pozdějšího zámku

Tvrz v Mrači se poprvé připomíná k roku 1318, kdy byla sídlem Zdislava z Mrače. Jeho tvrz však stála asi 100 m východně od tvrze stávající a zanikla z neznámých důvodů. Před koncem 14. st. přešla Mrač do majetku jedné větve Benešoviců, kteří postavili tvrz novou. Jako první majitel se uvádí Beneš z Lopřetic na Mrači, v roce 1438 zde sídlil Beneš z Dubé, považovaný za předka Mračských z Dubé. V majetku tohoto rodu tvrz zůstala do roku 1540, kdy ji koupil Jaroslav ze Šelmberka. Později se spolu s Komorním Hrádkem dostala do majetku Valdštejnů, ale za třicetileté války zpustla. Koncem 17. st., kdy panství patřilo Bruntálským z Vrbna, byla přestavěna na sýpku. Ve druhé polovině 19. st. za Lobkoviců byla upravena na příbytky pro dělníky mračských žulových lomů.

Hradní palác je třípatrová budova obdélníkového půdorysu. Přízemí sloužilo hospodářským účelům, po dřevěném schodišti a pavlači se chodilo do prvního patra, vnitřním schodištěm do obytného druhého patra a podstřeší. Obvodová hradba, k níž se palác přimyká, je dva metry silná a devět metrů vysoká. Palác převyšuje hradbu jen o několik metrů. Do pětiúhelníkového nádvoří se vstupovalo branou ve východní stěně hradby. Palác byl původně osvětlen pouze z nádvoří, převážně drobnými střílnovými okénky, a jedním oknem v druhém patře z jihu.

V současnosti tvrz vlastní soukromý majitel Ing. arch. Jaroslav Zíma, který ji opravuje. Při mé návštěvě náhodou přijel, dovolil mi nahlédnout dovnitř a popovídal mi o svých plánech do budoucna.