Větrný mlýn Klobouky u Brna

Z historických pramenů se dovídáme, že v Kloboukách stávalo celkem osm větrných mlýnů, které však postupem doby zanikaly. Ještě koncem 19. století stály na jižních svazích Klobouk čtyři větrné mlýny. V roce 1905 stál v Kloboukách už jen poslední mlýn. Byl postaven roku 1748 a patřil zábrdovickému klášteru. Po zrušení kláštera se stal jeho dalším majitelem Karel Endtner, po něm ještě mnoho dalších, posledním byl František Bitomský.

Mlýn byl celodřevěný, německého typu (sloupový, též beraní) a stál na jižním kopci nad Kloboukama. Stavba byla provedena podle projektu tesaře Jana Riglera. Mlýn měl šíři stran 6 m a byl vysoký 14,5 metrů. Z finančních důvodů se rozhodl F. Bitomský v roce 1938 mlýn rozebrat a prodat dřevo jako stavební materiál. Proti tomu se postavil Památkový ústav v Brně a Obecní úřad v Kloboukách. Nakonec mlýn odkoupila Občanská záložna v Kloboukách, která financovala jeho renovaci. Poté mlýn nadále sloužil už jen jako historická památka. V roce 1945, při osvobozování Klobouk byl mlýn zasažen a vyhořel do základů. Zůstalo po něm prázdné místo a mnoho vzpomínek místních obyvatel.

Historie větrných mlýnů v Kloboukách je velmi bohatá, a proto se skupina místních nadšenců rozhodla, že nepřipustí, aby navždy zanikla. Z podobného mlýna z Pacetluk se podařilo zajistit hlavní části a ty byly převezeny do Klobouk. V letech 1983–1985 byl mlýn renovován a postaven na původním místě, kde stával poslední kloboucký větřák z roku 1748. Veřejnosti byl zpřístupněn 1. června 1985. Dnes je to jeden z mála větrných mlýnů v České republice, který má kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční.