Větrník byl postaven roku 1836, pro potřebu Budischowského závodů. Nedrtil obilná zrna, ale dubovou a borovou kůru na tříslo. To používali koželuhové na vyčinění kůží. Tříslo kůži dodávalo potřebné vlastnosti, jako je stálost, pružnost, tuhost a voděodolnost, zároveň kůži obarvilo.
Větrný mlýn holandského typu je kruhová stavba ve tvaru komolého kužele, s průměrem u země 8 metrů. Celková výška budovy (bez lopatek) je 13,5 metru. Budova je z kamene a cihel, půlkulová střecha je pokrytá dřevěnou krytinou ze štípaných šindelů. Větrné kolo se čtyřmi lopatkami o průměru 18,5 metru je ze smrkového dřeva.
Bratři Budischowští, stavitelé mlýna, tehdy vůbec netušili, že jejich myšlenka na pořízení vlastního mlecího zařízení se v průběhu let promění v český větrný unikát. Třebíčský větrný mlýn je totiž jediná stavba v Česku, která využívala energii větru výlučně na drcení kůry. A to přes půl století. Síla větru nakonec ustoupila modernímu využití energie a na řadu přišel parní stroj. Ten drtil tříslo už přímo v borovinské továrně. Mlýn utichl, jeho impozantní stavba čekala na své další využití.
Radnice odkoupila budovu mlýna v roce 1929, v letech 1933–1935 zde městská rada zřídila tři malometrážní byty pro obecní chudé. Využití větrného mlýna pro účely sociálního bydlení pokračovalo i po II. světové válce. Teprve v roce 1977 radnice vystěhovala poslední nájemníky.
První částečná rekonstrukce proběhla v roce 1977, v souvislosti s oslavami 700. výročí založení města Třebíče. Opraveny byly exteriéry, střecha větrníku byla opatřena kovovou atrapou lopatek, poháněných elektromotorem. Snaha o obnovu památky zůstala tehdy bez odezvy a budova dále chátrala.
V roce 2018 rozhodlo vedení města Třebíče o důkladné rekonstrukci technické památky, která bylo dokončena v roce 2020. Větrný mlýn v celé své obnovené kráse opět patří k hlavním dominantám Třebíče a prostřednictvím muzejních expozic připomíná jak slavnou éru třebíčského koželužství, tak i osudy prostých lidí, kteří v něm bydleli.
Větrné kolo je poháněno motorem a se točí vždy první neděli v měsíci od 14:00 do 14:30 h za příznivých povětrnostních podmínek (rychlost větru do 36 km/h).
Přijet lze přímo na místo.
Parkování není zpoplatněno.
Vstup je zpoplatněný.
Zaparkovat je možné v přilehlých ulicích u mlýna.
Foto: Petr Žák | Jednou stopou Českem, z.s.
Text: trebic.cz
Odkazy: vetrnymlyntrebic.cz | Větrný mlýn Třebíč
Přidat hodnocení