Vodní dílo Hučák

Vodní dílo Hučák (Labská elektrárna) se nachází na stejnojmenném jezu Hučák na řece Labi v Hradci Králové. Malá vodní elektrárna Hučák byla budována od roku 1909 a do provozu uvedena v roce 1912.

Stavbu elektrárny na Labi zadalo zastupitelstvo města 12. 5. 1908. Projekt stavby vodního díla vypracoval ředitel Elektrických podniků pražských prof. Ing. Karel Novák. Autor projektu již předem upozornil na to, že vodní elektrárna na toku s tak proměnným průtokem, jaký má Labe (3,5–360 m³/s), se neobejde bez parní rezervy ke krytí spotřeby v období abnormálně velkých vod nebo naopak průtokových minim. Aby mohl být zbořen starý jez, bylo třeba ihned zahájit výstavbu parní elektrárny a elektricky poháněné vodárny.

Betonování základů bylo zahájeno na jaře roku 1909, ještě tentýž rok proběhla montáž strojní technologie, pokládání kabelů a byla zahájena stavba trafostanice. Parní elektrárna byla vybavena dvěma kotli o výhřevné ploše 200 m² a přetlaku 11,5 at. Dva parní stroje, každý o výkonu 400 k, byly napojeny na Křižíkovy generátory o výkonu 300 kVA při napětí 3 × 5000 V třífázového proudu. Firma Křižík dodala i 14 transformátorů o celkovém výkonu asi 500 kVA a 12 km kabelového vedení.

Architektonicky skvěle zvládnutá stavba vznikala v období, kdy charakteristickou tvář Hradce Králové začali utvářet architekti takového věhlasu, jakým byl například Jan Kotěra. Secesní charakter stavby, který navrhl prof. arch. František Sander, byl později doplněn časnou modernou, v jejímž stylu byly řešeny provozní budovy. Stavbu betonového mostu se segmentovým jezem v roce 1911 provedl Ing. František Jirásek ve spolupráci s prof. arch. Sanderem. Dnes objekt elektrárny slouží jako příklad architektonického zvládnutí technického díla v období před první světovou válkou.

Napojení elektrárny na městské transformační stanice a kabelové sítě se uskutečnilo 12. 2. 1910 po 14. hodině odpoledne. Tentýž den večer se zkušebně rozsvítily Křižíkovy obloukové lampy na Velkém náměstí. První etapu výstavby ukončilo uvedení do provozu nové vodárny, k němuž došlo počátkem roku 1910. Hydrocentrála vybavená třemi Francisovými třístupňovými turbínami s vertikální hřídelí byla dokončena v roce 1911. Po dokončení stavby jezového zařízení proběhly koncem roku zkoušky vodních turbín, které začaly do sítě trvale dodávat elektrickou energii od konce ledna roku 1912. V roce 1912 pokročila i regulace a stavba jezu na Orlici. Při úvahách o stavbě orlické elektrárny bylo z důvodu stále rostoucí spotřeby elektrické energie současně rozhodnuto rozšířit labskou elektrárnu o jednu parní turbínu o výkonu 1500 koňských sil. Zařízení na labské elektrárně v roce 1915 zahrnovalo tři Francisovy turbíny s výkonem každé 300 k, dva rychloběžné stojaté parní stroje po 400 k a parní turbínu o výkonu 1500–1800 k.

V elektrárně na Orlici pracovaly dvě turbíny po 300 k. Elektrická energie z těchto zařízení představovala třífázový střídavý proud o napětí 5000 V. Tím Hradec Králové předčil i Prahu, která v té době disponovala již nedostatečným napětím 3000 V. Během roku 1920 byla dostavěna i třetí městská elektrárna na Slezském Předměstí vybavená jednou turbínou o výkonu 190 kVA a dvěma turbínami o výkonu 150 kVA.

Období největší slávy elektrárny předcházela rozsáhlá rekonstrukce. Změn doznala vlastní Francisova turbína, závěsné ložisko, předloha budiče a regulátoru, sací roura i starý regulátor otáček. Velmi dobré výsledky rekonstrukce tohoto soustrojí vedly k obdobné rekonstrukci i všech ostatních soustrojí. Jejich využití se po rekonstrukci zvýšilo ze 67 % až na 82,2 %. V této podobě pracují všechna soustrojí dodnes.

Po znárodnění v roce 1945 byla elektrárna Labe k 1. 1. 1946 začleněna do majetku národního podniku VČE. Posledních 438 kWh elektřiny dodala parní trakce 5. 1. 1946. Do roku 1956 pak podnik parní stoje a kotle demontoval. V průběhu dalších let následovaly stavební úpravy elektrárny, rekonstrukce zařízení, modernizace, aj. To vše doprovázela průběžná reorganizace energetického resortu.

Elektrárna je ve vlastnictví společnosti ČEZ a v budově je otevřeno Informační centrum. Vodní dílo Hučák je chráněnou kulturní památkou a spolu s mostními objekty tvoří významnou součást městské památkové zóny.